Romancov a spol.

Jaký je svět Putinových stoupenců a propagandistů? Proč nás mají za pomýlené? A jakou zodpovědnost za nárůst Putinovy moci a bohatství jeho oligarchů nese Západ? Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují o otázkách Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.

Kdo je teď v Rusku statečný? Proč jsou pro tamní historii i současnost tak důležité události z devadesátých let? A na který z rozhovorů, které Petra Procházková vybrala do své knihy Cesta Rusů k válce, vzpomíná nejčastěji? Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují o otázkách Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.

Sport jednotlivé státy nesjednocuje ani nemá takovou sílu, aby zabránil válkám, ale s politikou tvoří spojené nádoby, říká politický geograf Michael Romancov. Proč sledovat olympijské hry v širším kontextu? Které země se jich historicky nesměly účastnit a proč? A jaké antické ideály odráží letošní hry v Paříži? Na proměnu role sportu v čase se v novém díle podcastu Romancov a spol. ptá redaktor De...

Ve druhém dílu povídání o jednom z nejběžnějších řetězových e-mailů poslední doby se podíváme na roli USA ve světě na sklonku studené války a zejména po ní, ve světě, který si vydobyl přízvisko multipolární. Spojené státy vedly několik vojenských intervencí, které jsou dodnes terčem kritiky. Ta nejspornější kupodivu autora či autorku řetězového mailu o zlé Americe k zájmu prakticky nevybudila, sho...

Jedním z nejběžnějších řetězových e-mailů poslední doby je ten, v němž anonymní pisatel vyjmenovává všechny zločiny Ameriky v zahraniční politice. Respektive všechny činy, protože v jeho či jejích očích co čin, to zločin. Jak to ale s americkými intervencemi ve světě je doopravdy? O tom si v epizodě zaměřené na dobu studené války povídají Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.

Americké volby jsou o tolik jiné, než jsou ty české. I proto v nich teď nakonec proti sobě mohou stát dva kandidáti, které většina voličů nechce. Kde se vzali delegáti, kteří v nich nakonec rozhodují, kdo jsou volitelé a proč se v USA stojí před volebními místnostmi fronty, v dalším díle podcastu Romancov & spol. vysvětluje politický geograf Michael Romancov. V tématu, které si vybrali posluch...

V prvním speciálním letním díle podcastu Romancov & spol. odpovídáme na náměty posluchačů. Tentokrát jsme se zaměřili na tematiku Čagotských ostrovů, které se nacházejí na strategickém místě v Indickém oceánu, patří Britům a leží na něm zásadní americká základna. Politický geograf Michael Romancov s redaktorkou Deníku N Anitou Haas Mejzrovou dále popisují problematiku zahraničních vojenských z...

Versailleská smlouva měla před 105 lety přinést Evropě vytoužený mír a zabránit další válce, jež by byla podobně ničivá jako ta první světová. Paříž se tehdy v roce 1919 proměnila v místo, kde se bořila stará impéria, vytvářely nové státy a často se zakládalo podhoubí pro vznik nových problémů. Proč je tak těžké uzavřít skutečně trvalý mír? A nabízí jednání s tehdejším Německem nějaké poučení pro...

Koho si představíte, když se řekne boxer? A teď si místo rukavic představte mystické pěsti a místo ringu obrovskou čínskou říši, která možná mohla přežít – nebýt toho, že Evropě i Japonsku sama pomáhala stloukat svoji rakev. Je horké léto roku 1900 a Západ a Čína společně prožívají krveprolití, které je rozděluje dodnes. Boxerské povstání jako zlom moderních dějin: téma nového dílu podcastu Romanc...

Dnes uplynulo 42 let ode dne, kdy britská armáda tisíce kilometrů od domova po 74 dnech porazila argentinské jednotky v boji o Falklandy, malé ostroví na jihu Atlantiku. Z nepříliš oblíbené premiérky učinila hvězdu britské politické scény, která na vrcholu popularity tak dostala mandát k provedení společenských, ekonomických a politických změn v Británii, z nichž země čerpala (i doplácela) ještě m...

Uplynulo 370 let od korunovace až dodnes nejdéle panujícího monarchy v dějinách – francouzského krále Ludvíka XIV. Král Slunce, symbol absolutismu, změnil nejen Francii, ale i podstatnou část Evropy. A dědictví jeho 72 let dlouhého vládnutí sahá až do dnešních dní. Nejen o něm, ale i jeho době a jeho odkazu si v nové epizodě podcastu Romancov & spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem...

„Játra jejich jsme roztrhali, postel jejich jsme vyprázdnili, příslušníky jejich jsme vykořenili.“ Krvežízniví Mongolové se hnali Eurasií, aby z ní nakonec vydupali největší říši planety. Ale vážně prahli jenom po krvi? Poslechněte si, jak mongolské hordy změnily náš svět – v novém dílu podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.

Co si vybavíte, když se řekne Řecko? Letní dovolenou, nebo místo, kde se zrodila demokracie a odkud vzešla západní civilizace? Velmi turbulentním a zásadním stoletím, která následovala pádu ve školách často připomínaného starověkého Řecka, se už ale obvykle mnoho času nevěnuje. Přitom právě z řeckých dějin mimo jiné vychází až dodnes velmi silně pociťovaný spor mezi východem a západem. To, co se p...

Sedmiletou válku znáte asi díky Marii Terezii, která v ní soupeřila (nejen) o Slezsko s pruským panovníkem Fridrichem II. Jenže tento konflikt se odehrával na mnoha jiných místech planety a často je jeho dědictví znát dodnes. Na konci sedmileté války navíc spatřila světlo světa také první globální mocnost. O tom všem si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Roman...

Stále žijeme ve světě, jehož základy byly položeny na konci druhé světové války. Přesto při diskuzích o tomto konfliktu spoustu podstatného vynecháváme. Proč lze prohrát i vítězství? Kdo uměl své válečné úsilí lépe koordinovat? A proč je výkonnost továren často důležitější než jednotlivé bitvy? O tom a mnohém dalším si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romanc...

Přesně před 530 lety si začali Evropané poprvé ve velkém rozdělovat svět. Přesněji tu část, o kterou měli v roce 1494 zájem vládci území, jež dnes nazýváme Španělsko a Portugalsko. O tom, jak k tomu došlo a jak se mění naše představy o světě a jeho hranicích, si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Jihoafrická republika slaví takzvaný Freedom Day, kterým si letos připomíná už třicet let od prvních demokratických voleb. V roce 1994 jimi vyvrcholil několikaletý proces, jenž ukončil apartheid. Jak složité bylo uspořádat hlasování, kterého se poprvé za dekády mohli zúčastnit všichni občané země? Jak se podobala transformace JAR té v Československu? A proč se pojem apartheid skloňuje na mezinárod...

V dubnu 1943 odhalilo nacistické Německo masové hroby v polské Katyni, které obratem umě propagandisticky využilo. Sovětský svaz svou vinu na zmasakrování asi 22 000 lidí mnoho desetiletí popíral. Tato historická kapitola je však až dodnes předmětem dezinformací, soudních sporů… a stále i propagandy. Ostatně naposledy před několika dny ruská média informovala o údajných materiálech FSB, které opět...

Titanic se potopil v dubnu 1912. O století později, v dubnu 2014, oplakávali rodiče své děti po zkáze trajektu Sewol. Proč ani po sto letech a mnoha tragédiích neumíme chránit všechny životy na moři? A čím nám hrozí budoucnost? Námořní katastrofy v podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.

Tajná Sykes-Picotova dohoda mezi Británií a Francií rozdělila ještě během první světové války Blízký východ. O této zásadní linii v písku, diplomatických úskocích a také mocných a trochu i nemocných impériích si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Náboženské války nejsou zdaleka jen letité a líté boje katolíků s protestanty, křížové výpravy, Husité nebo islámská dobývání. Kromě krvavých kapitol v učebnicích ale po sobě zanechaly také základy dnešních principů mezinárodních vztahů. A parametry svaté války navíc do jisté míry splňuje i aktuální ruská agrese na Ukrajině. Jsou staletí náboženských válek definitivně za námi? V nové epizodě podca...

Na fenoménu otroctví lze dobře ilustrovat, jak je náš svět složitý a historicky, ekonomicky i geograficky propojený. A protože na 25. března připadá Mezinárodní den památky obětí otroctví a transatlantického obchodu s otroky, povídá si v dalším díle podcastu Romancov a spol. Filip Zajíček s Michaelem Romancovem právě o tomto tématu.

Jak se stalo, že Československo paradoxně hrálo důležitou roli ve zrodu NATO? Proč se vlastně tolik pozornosti upírá na severní Atlantik jako nějak definované území a jak se hrálo o to, aby se Aliance rozšířila na východ? V podcastu Romancov a spol. debatují redaktor Deníku N Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.

Kdy bylo Rusko nejsvobodnější? Proč jsou pojmy svoboda a demokracie v tamním kontextu často spojeny s anarchií a chaosem? A záleží nám vlastně dost na naší svobodě? Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují nad otázkami Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.

Podruhé se v podcastu Romancov a spol. vydáváme za oceán, abychom se pokusili poukázat na rozdíly mezi Evropou a USA, tentokrát však více z české perspektivy. Zatímco v Česku o informace z Ameriky není nouze, Česko je pro Američany zemí buď zcela neznámou, nebo „ztracenou“ kdesi v Evropě. Co v České republice nevíme o Spojených státech a co v USA nevědí o nás? Jaké české téma v nich rezonuje? A co...