Podcasty Aktuálně.cz

Legendární značka z devadesátých let se vrací. Marathon od studia Bungie, autorů Halo a Destiny, má být velkým návratem klasické sci-fi série. Místo nostalgické střílečky ale přichází extrakční multiplayer, kde hráči riskují výbavu i získané zdroje. První dojmy ukazují silnou atmosféru – i otázku, jestli hra vydrží víc než pár večerů.

„Kurdové už úplně otevřeně tvrdí, že se tam může něco semlít. Z Iráku do Íránu už se dokonce přesouvají kurdské jednotky, které tam předtím bojovaly s Islámským státem,“ tvrdí novinář a cestovatel Pavel Pawluscha Novotný. A v kontextu dalšího vývoje v zemi upozorňuje na pestrost íránského obyvatelstva, které se skládá z mnoha etnických skupin.

Bude to bolet Evropu, která bude platit víc za ropu a plyn. Bude to bolet státy Perského zálivu, které jsou závislé na prodeji ropy a plynu. Bude to bolet Čínu a jihovýchodní Asii. Kdo se může zaradovat, je Ruská federace, protože zvýšené ceny energetických surovin hrají do karet Putinovi, prozrazuje Josef Kraus, odborník na Írán z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. 

Pořežete se na cirkulárce a s prsty v sáčku se dopravíte někam na ambulanci. Tam vás ošetří, abyste nevykrváceli a pak řeknou: „Chirurg tady zrovna není, takže zhruba tak za dva, za tři měsíce…“ Přibližuje aktuální stav české psychiatrické a psychologické péče o děti a mladistvé ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková.

Napětí kolem Íránu se promítá i do české domácí politiky. Vláda premiéra Andreje Babiše čelí kritice opozice kvůli tomu, jak reaguje na bezpečnostní situaci a organizaci návratu českých občanů ze zahraničí. Babiš přitom krizi řeší po svém - "mikromanažuje". Tak v čem je problém?

Z pěstitele avokáda se vypracoval na nejmocnějšího drogového bosse Mexika. Armáda ho dopadla díky schůzce s milenkou. Jeho smrt ale nic nezmění. „Je strašně uspokojující vidět, jak ty záporáky někdo chytá nebo zabíjí. Ale on je vždycky někdo nahradí, protože ten byznys je prostě strašně výhodný,“ popisuje dopadení „El Mencha“ Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd UK.

Debata o plošné regulaci mobilních telefonů ve školách v Česku sílí. Zatímco většina evropských zemí v posledních dvou letech přistoupila k omezením, Česká republika ponechává rozhodnutí na jednotlivých ředitelích. Podle ředitele vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karla Strachoty by ale měl převzít iniciativu stát. „Já nebudu používat slovo zákaz, já budu používat slovo regulace,“ říká.

Umělá inteligence je podle historika a politologa Lukáše Sedláčka zrcadlem, ve kterém se jako společnost začínáme vidět bez příkras. „Je to takové strašně hezké zrcadlo, občas teda děsivé, toho, kým vlastně jsme,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Terezy Engelové.

Personální zemětřesení v čele Xboxu vyvolalo víc otázek než odpovědí. Phil Spencer po 38 letech v Microsoftu odchází a spolu s ním i původně zamýšlená nástupkyně Sarah Bond. Novou šéfkou se stává Asha Sharma, dosud spojená především s vývojem AI. Značka, která kdysi definovala konzolovou revoltu proti Sony, tak vstupuje do další fáze své existence – a nikdo přesně neví, jak bude vypadat.

V prostředí české katolické církve se podle psychologa a právníka Ladislava Koubka a zakladatele spolku Pro čistou církev Jana Rozka stále nedaří otevřeně a systematicky řešit případy sexuálního zneužívání. V rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové otevřeně popsali nejen vlastní zkušenosti, ale i mechanismy, které podle nich vedly k dlouholetému mlčení.

Estonsko si 24. února nepřipomíná jen výročí své nezávislosti, ale i další rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V Tallinnu se konala tradiční vojenská přehlídka, která letos získala ještě silnější symbolický rozměr. „Určitě bych řekl, že jo,“ odpověděl reportér Aktuálně.cz Jaroslav Synčák na otázku, zda lze přehlídku chápat jako varování Rusku.

„Válka je v Rusku zakázané slovo. Výročí se neslaví, mluví se o tom jen potichu a v soukromí.  Více než šedesát procent Rusů si přeje, aby mír nastal co nejdřív. Představují si to ale tak, že Donald Trump praští do stolu a přinutí Zelenského, aby akceptoval ztrátu Donbasu. O nějakém kompromisu nechtějí Rusové slyšet,“ popisuje náladu v Moskvě náš spolupracovník v Rusku Jiří Just.

Ukrajinci dovedou válku inovovat. Protože musí – bojují o přežití,“ říká novinář a analytik serveru The Kyiv Independent Adam Sybera. Obává se, že Vladimir Putin válku nemůže ukončit, protože na ní stojí celý jeho systém. „Stále hledáme nějakou logiku, ale Vladimir Putin není racionální hráč,“ konstatuje.

Zas a znova se česká politická scéna baví o vydávání či nevydávání Andreje Babiše, řeší se nástup nového ministra životního prostředí Igora Červeného i kontroverzní kampaň Tomia Okamury. Je ve hře víc než jen tyto jednotlivé kauzy? Střetává se důvěra v justici s politickým kalkulem a loajalita s principy? Nejen o tom je nejnovější díl podcastu Politická šikana.

Česko je podle sociologa Daniela Prokopa zemí s relativně stabilní ekonomikou, ale se zhoršujícím se duševním stavem společnosti. „Ekonomicky jsme na tom lépe, než v roce 2022, 2023. Vrátili jsme se do stavu před ekonomickou krizí, nebo už jsme trošku i nad ní. Duševní stav toho obyvatelstva je horší, než v roce 2021,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.

Prezident je v Česku stabilizačním symbolem, kterému veřejnost přisuzuje větší moc, než ve skutečnosti má. Podle historika Martina Gromana si do hlavy státu stále promítáme představu panovníka. A zatímco se upínáme k Hradu, skutečnou moc často přehlížíme jinde.

Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu dál ochromují život v zemi. V Kyjevě, kde se teploty v posledních dnech propadly až k minus dvaceti stupňům, řeší tisíce lidí výpadky tepla i elektřiny. Přímo z ukrajinské metropole situaci popsal redaktor Aktuálně.cz Jaroslav Synčák.

Bezpečnostní konference v Mnichově nepřinesla podle šéfredaktora Voxpotu Vojtěcha Boháče zásadní posun v podpoře Ukrajiny ani jasnější vizi evropské bezpečnosti. Mezitím Rusko pokračuje v hybridní válce.  Právě vlivové ruské operace se Boháčovu týmu podařilo rozkrýt až k neprůhledným zahraničním strukturám a kontaktům sahajícím do ruského prostředí.

Evropská unie vytváří projekt velkého jazykového modelu, jehož koordinátorem je český vědec, počítačový lingvista Jan Hajič z z Matematicko-fyzikální fakulty pražské Karlovy univerzity. V čem bude nový model, který by měl být hotový do roku 2027, lepší než americké a čínské modely? A proč dosud žádná evropská AI nevznikla?

Pirátění her, první střílečky i obavy z umělé inteligence. Bývalý vicepremiér a předseda Pirátů Ivan Bartoš byl hostem podcastu Krotitelé bossů a mluvil o tom, jak ho formovaly počítačové hry, proč by stát měl podporovat herní studia a proč rodiče nemohou podceňovat (ale ani porazit) digitální svět svých dětí.

Petr Macinka na bezpečnostní konferenci v Mnichově rozvířil české i zahraniční publikum. Zatímco někteří oceňují jeho ostrý tón vůči Hillary Clintonové, jiní upozorňují na argumentační faul při debatě s polským ministrem Sikorským o demokratickém deficitu Evropské unie. Macinka se hájil tím, že se tématu věnoval už ve své diplomové práci. Oponentem byl současný poslanec za ODS Petr Sokol.

Předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář stupňuje tlak na vládu i premiéra Andreje Babiše (ANO). Po únorové demonstraci v centru Prahy, kam podle organizátorů dorazily desetitisíce lidí, chystá další mobilizaci – tentokrát na pražské Letné. V pořadu Spotlight Terezy Engelové Minář exkluzivně vyzval předsedu vlády Babiše k osobnímu setkání a k veřejné debatě.

Filmařka Markéta Ekrt Válková natočila časosběrný dokument Amiřiny děti o životě Syřanů, uprchlých do České republiky. Materiál sbírala od roku 2015 a věří, že diváci filmu si dovedou představit, že by se něco podobného mohlo stát i jim. „Může se stát, že se člověk musí přemístit někam, kde to nezná a kde je pro něj všechno cizí,“ říká.

Demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii znovu zaplnily česká náměstí – nejen v Praze, ale překvapivě i v regionech. Je opravdu Petr Macinka a jeho styl politiky něco pro co se vyplatí mrznout na náměstích nebo jde jen o nespokojenost s výsledkem voleb?  Hostem třetího únorového dílu byl šéfredaktor Matyáš Zrno, který se s kolegy Radkem Bartoníčkem a Michaelou Nováčkovou pustil do polemiky...

Bývalý ministr obrany, zahraničí i kultury a někdejší diplomat Martin Stropnický říká, že si už od politiky drží odstup. Přílišné sledování veřejného dění podle něj člověku „škodí zdraví“. Přesto se rozhodl znovu veřejně vystupovat, protože má pocit, že nastala chvíle, kdy není možné jen přihlížet. Situaci označuje za složitou a zároveň varuje před povrchností současné politické debaty.