Podcast Akademie věd

Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu AV ČR zkoumá nové materiály pro fotovoltaické články a také se podílí na velkém ambiciózním projektu PILATUS , který si klade za cíl vrátit jejich výrobu zpět do Evropy. Proč by podle něj měly být fotovoltaické panely skoro na každé střeše? Jak se dá skloubit výroba elektrické energie ze Slunce s pěstováním plodin? Co jsou halogenové perovskity a mohou v budouc...

Michal Cihla z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR se zabývá historickým opracováním kamene, tzv. stavební trasologií. Jde o metodu, při které sleduje původnost povrchu kamene, ze kterého jsou postaveny mosty, hrobky nebo jiné historické stavby. Přináší tak cenný kontext pro památkovou péči. Rozhovor jsme vedli v Klášteře křižovníků s červenou hvězdou, na loďce plující kolem pilířů Karl...

Helena Reichlová je experimentální fyzička působící ve Fyzikálním ústavu AV ČR . Oblastí jejího zájmu je spintronika, díky které se dá vylepšit paměť počítačů a mobilních telefonů. Zajímá ji také, jak využít odpadní teplo z obrovských datových center, kterých stále přibývá. V rozhovoru ale mluví také o tom, proč dává přednost akademickému prostředí před byznysem a jak porovnává vědu u nás a v Něme...

Václav Brázda z Biofyzikálního ústavu AV ČR zkoumá genom žraloka malohlavého neboli grónského, který se dožívá i přes 400 let. Přestože jde o výjimečného živočicha, vědci se na jeho dědičnou infromaci dosud detailně nezaměřovali. V létě 2022 se na Island vydala česká expedice, která se rozhodla dlouhověkého žraloka najít a odebrat vzorek jeho DNA. Byla jejich mise úspěšná? Rozluštili badatelé a ba...

Ekonom Jan Švejnar založil před 30 lety CERGE-EI , společné pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studia Univerzity Karlovy. Vede také nezávislý-think tank IDEA, který pod hlavičkou CERGE-EI připravuje studie jako podklad pro tvorbu veřejných politik. Jak může ekonomický výzkum ovlivňovat hospodářství? V čem se liší přístup k ekonomii v postkomunist...

Václav Kuna z oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu AV ČR vyvíjí nízkonákladový inovativní systém včasného varování před zemětřesením. Cena stávajícího varovného systému se totiž může vyšplhat až na miliony korun, a tak si ho nemohou dovolit země, kde mívá zemětřesení ničivé následky. Aby byl systém levný, využívá principy IoT (Internet of Things) a dostupné elektroniky. Jak vědci takové řeše...

Sociální geograf Petr Jehlička z Etnologického ústavu a Sociologického ústavu AV ČR zkoumá alternativní potravinové sítě a udržitelnost zemědělství. Způsob, jak s půdou zacházíme, podle něj vede k pomalé, ale neúprosné destrukci. Proto hledá možnosti, jak čelit potravinovým a společenským krizím. Kolik sklizní nás ještě čeká při stávajícím modelu zemědělství? Může být zahrádkaření dobrou alternati...

David Černý z Ústavu státu a práva a Ústavu informatiky AV ČR spolu s Tomášem Hříbkem z Filosofického ústavu AV ČR reflektují přínosy a rizika autonomních vozidel. Jako editoři připravili publikaci Autonomous Vehicle Ethics: the Trolley Problem and Beyond (Oxford University Press), ve které na proměnu dopravy nahlíží tři desítky vědců z perspektivy etiky, filozofie nebo sociologie. Jak budou autom...

Sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR původně zkoumal starověké dějiny civilizací na Hedvábné stezce. Záhy se ale začal zabývat současnou čínskou politikou kvůli tristní situaci Ujgurů žijících v autonomní oblasti Sin ťiangu. 12 milionů místních obyvatel je násilně nuceno vzdát se své ujgurské identity. Proč je Čína posílá do převýchovných táborů, na nucené práce nebo do vězení? Proč m...

Sociální psycholožka Sylvie Graf založila v roce 2014 Brněnskou laboratoř meziskupinových procesů při Psychologickém ústavu AV ČR a spolu se svým mezinárodním vědeckým týmem zkoumá meziskupinové vztahy v mnoha kontextech – od národních stereotypů, přes postoje k imigrantům až po vztahy v postkonfliktní společnosti. Harmonické soužití mezi různými skupinami lidí se jeví jako důležitá výzva současno...

Magdaléna Gorčíková ze Sociologického ústavu AV ČR se dlouhodobě věnuje čtení a psaní školáků.  Aktuálně realizuje výzkum s cílem pomoci předcházet neúspěchům v oblasti čtenářské gramotnosti u dětí na 1. stupni základních škol. Proč je důležitá i takzvaná předčtenářská gramotnost a jak ji mohou děti trénovat? Jak se zkoumá čtení u předškolních dětí, které ještě neumí číst? Co vše se díky čten...

Historička architektury Vendula Hnídková z Ústavu dějin umění AV ČR zkoumá koncept zahradního města, jak jej na konci 19. století formuloval anglický urbanista Ebenezer Howard. Jak se jeho utopická myšlenka na kvalitní bydlení pro všechny společenské vrstvy proplétala historií? Proč v české historiografii mizela nebo byla mylně interpretována? Je pražská čtvrť Zahradní město inspirovaná konceptem...

Petr Agha z Ústavu státu a práva AV ČR se zabývá vztahem práva a politiky, sociologií práva a lidskými právy. Právní změnu tradiční instituce manželství vnímá jako celospolečenské téma, o kterém je potřeba věcně diskutovat. Co můžou do diskuze přinést společenští vědci? Mělo by právo reagovat na vývoj společnosti, nebo ji naopak konzervovat? Je česká společnost tolerantní a otevřená ochraně všech...

Behaviorální ekolog Peter Mikula z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v rozsáhlém výzkumu zabýval výškou a komplexitou ptačího zpěvu a vzdušným předváděním. Ptáme se ho, proč někteří ptáci zpívají vysoko a jiní nízko, jak se opeřenci učí svůj “mateřský jazyk” a jestli a jak jim školu komplikují lidé. Dozvíme se také, že existují ptačí nářečí a které ptačí druhy se rády předvádějí.

Eva Krupičková Pluhařová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se do chemie zamilovala už na gymnáziu. Namísto zkumavek je dnes ale jejím hlavním pracovním nástrojem počítač. Pomocí molekulových simulací se snaží přispět k výzkumu katalyzátoru, který usnadní přeměnu oxidu uhličitého v užitečné látky. Jak podle ní pomáhají simulace v porozumění experimentům? Co všechno se dá v chemii nasim...

Petra Schindler-Wisten působí v Centru orální historie při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR . Právě orálně-historickou metodou zkoumala fenomén českého chalupaření před rokem 1989. Co má předrevoluční chalupaření společného s tím současným? Co lidi motivuje pořizovat si nadále obydlí mimo město? A jsme opravdu národ zarytých chalupářů, kteří si zachovají druhou domácnost i v ekonomicky složitých ča...

Eliška Maršálková působí v Centru pro cyanobakterie a jejich toxiny Botanického ústavu AV ČR, kde se dlouhodobě zabývá způsoby, jak z vodních nádrží odstranit sinice a jejich toxiny. Proč je nutné pro každou vodní plochu zvolit individuální postup? Jak ovlivňuje chov ryb přemnožení sinic a jsou všechny jejich druhy pro lidi a zvířata nebezpečné? A jak si každý z nás může otestovat, jestli jsou v n...

Jitka Šotkovská z Ústavu pro českou literaturu AV ČR se zabývá dramatem, divadelní kritikou a má bohaté zkušenosti s amatérským divadlem. V letní epizodě podcastu AV ČR mluví o tom, proč měli divadelní amatéři v době národního obrození tak významnou roli nebo jak fungovala amatérská scéna za minulého režimu a co s ní udělala 90. léta. Do příběhu současnosti i historie amatérského divadla vás zve J...

Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede cestou na největrnější českou pozorovatelnu počasí, která se nachází na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu nepřetržitě od roku 1905 a nabízí unikátní dataset měření projevů počasí za uplynulé století. Jaké přístroje se pro měření využívaly před sto lety a jaké dnes? V čem je lidské oko pozorovatele nezastupitelné v...

Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR spolu se svým výzkumným týmem a kolegy z Ústavu J. Heyrovského AV ČR vymysleli a patentovali baterii na bázi slané vody. Vodný elektrolyt a materiály jako zinek a grafit mají zabezpečit, že baterie nevybuchne a bude šetrná k přírodě. V jakém stádiu se výzkum nachází? Jak vědci o vynálezu jednají s průmyslem? A nabízí právě vodná baterie dobré řešení pro skl...

Michal Ernée z Archeologického ústavu AV ČR se věnuje archeogenetice, revolučnímu přístupu v archeologii, který zkoumá archaickou DNA. Co její analýza napovídá o životě lidí například v době bronzové? Jak vypadali, čím se živili, jaké měli partnerské a rodinné zvyklosti? V rozhovoru se dostaneme i na unikátní pohřebiště v Mikulovicích u Pardubic. Právě odtud pochází žena z hrobu č. 2, které můžeme...

Michaela Žáková z Historického ústavu AV ČR se zabývá dějinami šlechtických elit, filantropie i dámského automobilismu. Jaké ženy usedaly za volant v pionýrském období automobilismu a co měly tehdy na sobě? Jaké příběhy střežil Tereziánský ústav na Pražském hradě, který poskytoval útočiště neprovdaným šlechtičnám? A jak se proměňovala dobročinnost? Držte si klobouček, vyrážíme!

Marek Piliarik vede v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vědeckou skupinu nazvanou Nano-optika. Vyvíjí zobrazovací metody, které dokážou zaostřit i do nanorozměrů. Nanooptika totiž vidí i tam, kam klasická mikroskopie nedohlédne. V podcastu představujeme jeho laboratoř nad atomovým krytem i vášeň pro objevování nových rozměrů a předávání znalostí studentům.

Botanička a ekoložka Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR zkoumá podzemní orgány rostlin a jejich funkci. Co ji přivedlo ke kořenům, oddenkům a hlízám? V čem je klonalita, tedy schopnost vytvořit dceřinou rostlinu, pozoruhodná a jak ji rostliny využívají v rámci svých životních strategií? Uslyšíte také, proč si Jitka Klimešová bere do terénu rýč a blok s tužkou.

Dendrochronologové Michal Rybníček, Tomáš Kolář a Irena Sochová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) umí datovat stáří dřevěného vzorku ze stromu nebo dřevěné stavby s přesností na rok, a dokonce i roční období. Co z minulosti nám odhalují letokruhy? A co vědci zjistili z rekonstrukce klimatu posledních dvou tisíc let, na které se podíleli?