Minuta s encyklopedií

O obnovení starořeckých sportovních her, konaných až do roku 394, se významně zasloužil francouzský baron Pierre de Coubertin. Jeho koncepce novověkých olympijských her brzy získala řadu příznivců po celé Evropě i v Americe. V červnu 1894 byl svolán mezinárodní kongres, který Coubertinovu myšlenku podpořil a ustanovil Mezinárodní olympijský výbor. Původně měly být první obnovené olympijské hry usp...

Studenti katedry designu budapešťské akademie chodívali na přednášky profesora Ernö Rubika jistě velmi rádi. Jejich učitel nosíval do vyučování vlastní modely vyrobené z papíru, dřeva i plastu a vždy dbal na to, aby jeho výklad by co nejnázornější. Zřejmě tato jeho vlastnost ho roku 1974 přivedla ke konstrukci originálního hlavolamu, který na začátku 80. let uchvátil celý svět. Jen v Maďarsku se h...

Bůh lesů, polí, stád a pastýřů měl podle řecké mytologie jméno Pan, v Římě mu říkali Faun. Soudě podle četných vyobrazení, moc krásy nepobral. Na těle plus minus lidském měl rybí ocas a rohatou hlavu s kozí bradou. Touto svou podobou, kterou na sebe vzal, když prchal po souši i po vodě před svým nepřítelem obrem Tyfónem, děsil nevítané návštěvníky, kteří před ním utíkali se strachem doslova panick...

Záznamy dokazují, že loď tohoto jména skutečně odplula roku 1680 z Amsterodamu, další informace jsou už jenom legendou. Poblíž mysu Dobré naděje ji údajně stihla krutá bouře. Kapitán Hendrick Vanderdecken se i přes nepřízeň počasí snažil mys obeplout, avšak loď se nedala uřídit. Kapitán nadával na celý svět, proklínal všechna moře a rouhal se tak silně, až se Bůh rozhněval a odsoudil ho k věčné pl...

První praktické využití plynu pro osvětlení je dílem britského inženýra a vynálezce Williama Murdocha. V roce 1792 rozsvítil lampy ve svém domě pomocí v potrubí rozváděného svítiplynu. O šest let později už používal tohoto systému k osvětlení celé své továrny. Na zakázku pak roku 1804 postavil plynárnu, která zásobovala všech 900 hořáků velké přádelny v Manchesteru. Dlouho na sebe nedalo čekat ani...

Pravlastí brambor je západní oblast jižní Ameriky, kde se s nimi v říši Inků poprvé setkali evropští dobyvatelé Nového světa. V roce 1565 obdržel španělský král Filip II. jednu z prvních zásilek brambor pro Evropu. Z královského dvora se pak nebývalá vzácnost dostala k papeži a od něj zase k nizozemskému kardinálovi. Jinou cestou se do Evropy dostaly brambory přes Anglii a Irsko, kam je dovezl sla...

Řád dnes vyhynulých plazů obýval naši Zemi před asi 250 až 65 milióny let. Tito strašní ještěři, jak doslova můžeme řecký termín dinosaurus přeložit, žili na všech kontinentech a vědci jich popsali už přes tisíc druhů. Všechny měly pravděpodobně jediného předka, který se na Zemi objevil někdy ve středním triasu. Z něj se pak vyvinuli hroziví dravci Tyrannosaurus rex nebo Velociraptor i ohromní býl...

Slovenská zbojnická legenda se narodila v obci Terchová, která v té době ještě neměla svůj kostel, a věřící museli docházet do asi 15 km vzdáleného Varína. V tamější matrice tak můžeme číst záznam z ledna roku 1688: „Dňa 25. tohože mesiaca som krstil dieťa narodené z Martina Jánošíka a Anny Cesnekovej, ktorému je dané meno Juraj.“ V době jeho dospívání vypuklo poslední ze stavovských povstání uher...

Dnes běžné zařízení sloužící větší bezpečnosti na frekventovaných a nepřehledných silnicích se objevilo poprvé v roce 1868 před londýnským parlamentem. Šlo tehdy o speciálně upravený železniční semafor se dvěma plynovými lampami s barevnými stínidly. Pověřený policista vyměňoval světla ručně a zastavoval tak dopravu, aby mohli poslanci přejít vozovku. Když ovšem po necelém roce provozu jedna lampa...

Na našem území začali mince používat keltští Bójové, kteří razili ze zlata rýžovaného v Pootaví tak zvané stratéry. Kvádové a Markomani používali k placení mince římské. Slované hradili svou útratu látkovými šátky a dali tak vlastně vzniknout samotným termínům „placení“, tedy „kupovat za pláténko“, a „trh“, když kupec rozděloval plátna roztrháním na menší kousky. Nejstarší českou raženou mincí byl...

V 1. století př. n. l. podal Strabón popis primitivního mlýna s lopatkovým kolem na svislé hřídeli, na níž bylo připevněno kamenné mlýnské kolo. Přibližně v téže době se už ale objevovaly i mlýny se svisle umístěnými koly s náhonem vody zespodu. Takovým mlýnům se říkalo lopatníky a jejich nevýhodou bylo, že potřebovaly velké množství rychle tekoucí vody. Kolo na svrchní vodu mělo později téměř tro...

Nedlouho před francouzskou revolucí probíhala mezi lékaři vášnivá diskuze na téma humánního způsobu popravy. Ze dvou hlavních kandidátů, tedy oběšení a stětí sekyrou, se zdála být nejpřijatelnější právě sekyra. Způsob provedení takové popravy byl ovšem velmi závislý na šikovnosti kata, a tak se vynořil nápad, jak tento lidský faktor eliminovat. Byl vytvořen stroj skládající se ze dvou sloupů spoje...

Zmínky o dceři bohyně země Terry se objevují častěji v dílech římských než řeckých básníků. Podle Vergilia byla Fáma jako ztělesněná pověst hrozivou opeřenou obludou, která měla tolik očí, uší a jazyků, kolik měla na svých křídlech per. Měla navíc rychlé nohy, a tak ji nikdo nemohl předběhnout, ba ani překonat ve velikosti, když se nafoukla. Šířila výmysly a lži, někdy ovšem říkala i pravdu a tím...

Mýtus o světadílu, který zmizel v moři, zmiňoval již roku 350 př. n. l. ve svých spisech řecký filozof Platon. Mělo jít o zázračně vyspělou zemi plnou blahobytu, kde lidé žili ve shodě se zákony bohů. Časem však začali králové i poddaní propadat lidským tužbám. Tím byla božská přirozenost celého světadílu zatlačena do pozadí a mocný Zeus se rozhodl zemi prostřednictvím přírodní katastrofy zničit....

Původ městských znaků je možno najít v městských pečetích, které se začaly objevovat ve 13. století. Pečetě totiž byly, na rozdíl od znaků, nutností již při založení města a pro vydávání městských písemností. V průběhu 14. století, v době, kdy se znak stával především symbolem totožnosti, vlastnictví a stavu, byly obrazy a znamení ze starších pečetí převzaty i do městských znaků. Nejprve si města...

Už císař Nero si údajně pro zlepšení zraku přidržoval před okem leštěný smaragd. Ale k zasazení páru čoček do obrouček došlo až v 10. století v Číně. Ve století 13. se brýle objevily v Itálii, ovšem prvním, kdo je popsal a doporučil k užívání, byl anglický učenec Roger Bacon. Pak už si brýle rychle našly cestu k učencům, brzy se staly módou a vznikaly skvostné originály z drahých kovů, sloní kosti...

V České republice se v dnešní době užívá přes 600 mužských jmen a přibližně stejný počet ženských. Úředně jsou nazývána jmény rodnými a jen v případě, že bylo jejich udělení spojeno se křtem, to jsou křestní jména. Vedle slovanských jmen jako Boleslav nebo Ludmila a německých Oldřich či Bedřich, která byly přejímána už za Přemyslovců, se často setkáváme také s původně hebrejskou Annou, latinským R...

Leden má v pranostikách významné postavení, neboť zahajuje nový kalendářní rok. Nebylo tomu tak však odjakživa, neboť římský rok, který začínal březnem, měl pouze 10 měsíců. Teprve až roku 154 př. n. l. se počátek konzulátu přesunul ze dne 15. března na 1. leden. Svůj latinský název získal leden na počest boha Januse, boha počátku dne a všeho dění, a termín „januarius“ pak s menšími obměnami převz...

Seznam děl, která ve starověku budila po umělecké i technické stránce obdiv a úctu, sestavil pravděpodobně již čtyři století před naším letopočtem řecký spisovatel Filón Byzantský. Ve svém spisu ale spíše vychvaloval a zveličoval, než věrně popisoval. Co jiného mu také zbývalo, když ani jednu z uvedených staveb neviděl na vlastní oči a vycházel jen z vyprávění jiných. Naštěstí však poměrně přesné...

Tento výraz pochází z arabského al-manákh, což znamená kalendář. A skutečně – ve 14. a 15. století byly almanachy jen kalendáře doplněné astronomickými údaji a teprve až od století 16. k nim byly přidávány předpovědi počasí, nejrůznější praktické rady, anekdoty či vyprávění, zprávy o poutích a mnoho jiných informací. Ještě později se začaly objevovat almanachy s konkrétním zaměřením, nejčastěji ry...

Když se v roce 1916 začínající spisovatelka Agatha Christie rozhodla napsat svůj první detektivní román, určila prostředí i způsob zločinu a zbývalo jen vytvořit originální postavu detektiva. Že si dala záležet, se mohli čtenáři přesvědčit o čtyři roky později, kdy se jim představil výstřední belgický detektiv, policista ve výslužbě Hercule Poirot. Malý, metr šedesát vysoký človíček s navoskovaným...

První záznam o sportovním klání na počest boha Dia pochází z roku 776 př. n. l., ale hry samotné pravděpodobně vznikly již dříve. Konaly se ve městě Olympii jednou za čtyři roky v čase prvního úplňku po letním slunovratu. V tomto období byl po celém Řecku vyhlášen mír a vstup na závodiště se zbraní byl přísně trestán. Z počátku se závodilo pouze v jednoduchém běhu na délku stadiónu, později také v...

V první polovině 19. století se natolik vyhrotila dopravní situace v Londýně, že bylo třeba uvažovat o nových způsobech spojení. Jako nejjednodušší se zdála myšlenka podzemní železnice. Po letech projektování, shromažďování finančních prostředků a vlastních výkopových pracích byla 10. ledna 1863 mezi Paddingtonem a Farringdonskou ulicí otevřena první trasa metra na světě. Měla sedm stanic a vlaky...

Toto slovo se poprvé objevilo v Čapkově dramatu R.U.R. z roku 1920, což je asi skutečnost všeobecně známá. Karel Čapek ovšem není původcem tohoto výrazu. Na Štědrý den roku 1933 vyšel v Lidových novinách článek, v němž sám autor hry objasnil pozadí vzniku slova robot. Přišel prý onehdy s nápadem na hru za svým bratrem Josefem, který právě něco maloval. Nastínil mu ve stručnosti obsah děje a postes...

Mytologičtí kentauři byli podivnými stvořeními – napůl lidi, napůl koně. Pobíhali divoce po lesích a k člověku byli nepřátelští a nebezpeční. Našlo se ovšem i několik výjimek, u nichž mentálně převládala jejich lidská polovina. Takoví kentauři byli lidem naklonění příznivě a měli dokonce něco, čemu se říká fištrón. Jedním z takových byl například Cheiron, o kterém bude ještě řeč v souvislosti se s...