Bible pro dnešek

V této epizodě se Jan Dymáček zaměří na zkušenost a příklad křesťanských reformátorů – zvláště jejich přistup k Božímu slovu a k jeho zásadním tématům, která svět vždy potřeboval slyšet.

V tomto díle se necháme inspirovat věrností těch, kteří dokázali stát na straně Boží pravdy i v temných obdobích 1 260 prorockých let, kdy křesťanská církev zneužila svou moc proti těm, kteří se nehodlali vzdát poselství čistého evangelia.

Tato epizoda je inspirována zkušeností křesťanů 4. a 5, století, kdy už církev nečelila tolika nebezpečím „zvenčí“, ale spíše „zevnitř“. Zaměříme se na to, jak Ježíš, ale i apoštolové připravovali další generace na nebezpečí odklonu od Boží pravdy, což je jedna z nebezpečných taktik Božího nepřítele.

V této epizodě se podíváme na inspirativní zkušenost prvotní církve ve světle Ježíšovy promluvy o budoucích událostech (Mt 23–24). Navzdory pronásledování a všeobecné nenávisti ve společnosti byla (a je) církev povolána žít a šířit nesobeckou lásku vedoucí ke službě všem potřebným.

Tématem další série uvažování nad Biblí je velký biblický příběh dějinného konfliktu mezi dobrem a zlem, který zasahuje životy každého z nás. Dlouholetý duchovní Jan Dymáček se pokusí přiblížit posluchačům toto téma, které tvoří rámec a kulisy dějin celého lidstva.

Závěrečné setkání s Jiřím Benešem na biblickými žalmy nás přivádí k úžasnému tématu naděje. Autoři žalmů často vyjadřují rozhodnutí trpělivě „očekávat na Hospodina“ a na jeho zásah, který ukončí působení zla a nastolí znovu vládu lásky a spravedlnosti.

V předposledním setkání této série budou stát v centru naší pozornosti žalmy „oslavné“, v nichž autoři chválí Hospodina, který jako jediný zasluhuje naši úctu. Zároveň uvidíme, jak tato oslava Hospodina a úcta před ním ovlivňuje život nás samotných.

S Jiřím Benešem se tentokrát zaměříme na velmi specifickou kategorii tzv. „sijónských žalmů“, které hovoří o Bohu a jeho vztahu k lidem, s odkazem na horu Sijón, která se stala synonymem pro Jeruzalém, a zvláště pro Boží chrám, místo jeho přítomnosti uprostřed izraelského lidu.

V tomto díle setkání nad Biblí se zaměříme na tzv. „historické žalmy“, tedy ty, které nabízejí pohled zpět do dějin izraelského národa. Naučení hledají jak v pádech a omylech Božích dětí, tak i v tom, jak je Bůh ve své milosti vedl.

Tématem této epizody jsou typologické obrazy z Knihy žalmů, které čtenářům po staletí nastiňovaly povahu a dílo zaslíbeného a očekávaného Mesiáše.

V této epizodě se blíže podíváme na to, jakým způsobem žalmy představují skutečnou moudrost a moudrý život, k němuž jsou Boží děti pozvány. Jednotlivé pasáže ukážou nejen na zdroj moudrosti, ale také na výsledky a požehnání, které nám může přinést.

V tomto díle se s teologem Jiřím Benešem se zaměříme v Knize žalmů na velké téma Boží milosti a milosrdenství vůči slabým a hříšným lidem. Ve vybraných žalmech uvidíme, jak si jejich autoři uvědomovali svou hříšnost, potřebu Boží milosti, ale také vděčnost za ni.

V tomto setkání se blíže podíváme na biblické žalmy jako na svědectví o důvěře v Boha, který vidí nespravedlnost a lidské trápení a nebude k němu mlčet. Pozornost bude věnována textům, které Boha přestavují jako toho, který se zastane potřebných a nastolí spravedlnost.

Žalmy, nad nimiž budeme přemýšlet v v tomto setkání, mají svůj původ v obtížných životních situacích, v nichž ani hluboce věřící člověk nechápe, proč je Bůh dopustil, a klade mu těžké a „odvážné“ otázky, které jej trápí.

Při čtvrtém zamyšlení nad Žalmy se opět blíže podíváme na to, jak představují Boha. Tentokrát ovšem nebude důraz položen na velkého a silného Boha „nad námi“, ale na to, jak biblické žalmy představují Boha, který je nám velmi blízký a který se o nás s láskou zajímá.

Při třetím setkání nad Žalmy se s Jiřím benešem zaměříme na to, jak biblické žalmy představují Boha a jeho charakter – jako úžasného a jedinečného vládce celého vesmíru, který je velký, silný a mocný.

V tomto díle zamyšlení nad biblickými žalmy se teolog Jiří Beneš zaměří na to, jakým způsobem mohou být i dnes staré žalmy přínosem a inspirací pro osobní duchovní život.

V nové sérii budeme s teologem Jiřím Benešem pronikat do krásy biblických žalmů. Nejprve se seznámíme s žalmy jakožto jedinečným žánrem. Zaměříme se na to, co je důležité k tomu, abychom je správně četli – tedy na to, čím pro věřící Izraelce původně byly, jaký byl jejich záměr a účel v biblických dobách.

V zvávěrečném dílu této série zaměříme naši pozornost na knihu Zjevení a její silný misijní náboj. Pět vybraných pasáží z této knihy nám připomene nejen Boží záměr a naši roli, ale hlavně nás ujistí o konečné úspěšnosti velkého Božího plánu.

Předposlední díl této série zaměří naši pozornost na příběh Ester a Mordokaje, žijících jako menšina v prostředí, které nijak nesdílelo Boží hodnoty. I když nejde o příběh černobílý (ne vždy ve svém životě dokázali být Bohu věrní), přesto přináší zajímavé podněty pro život a svědectví dnešních křesťanů v prostředí, které se nehlásí ke Kristu.

V tomto díle se zaměříme na Ježíše a na to, jak nám může pochopení jeho jedinečné služby pomoci v našem poslání sloužit lidem v často bezbožných oblastech velkých měst.

Ve světle několika evangelijních příběhů, v nichž Ježíš s úpřímným zájmem pomáhal těm, kteří byli v těžké, až bezvýchodné situaci, se budeme zamýšlet nad tím, jak můžeme i my, jako Kristovi následovníci, naplňovat s láskou potřeby těch, kteří žijí kolem nás.

Naše uvažování se v tomto díle bude soustředit na pasáž z 10. kapitoly Lukášova evangelia (L 10,25–37), která nejen odpovídá na důležité otázky hledajících, ale především v ní Ježíš ukazuje, co ve vztahu k druhým lidem očekává od svých následovníků.

Tentokrát se blíže podíváme na život a misijní práci prvotní církve, tedy první generace křesťanů, Ježíšových následovníků. Vybrané pasáže ze dvou Lukášových spisů (­evangelium a kniha Skutky) ukazují, co motivovalo tyto první křesťany, aby se sdíleli se svou vírou a aktivně se zapojili do misijního úkolu.

Hlavní postavou tohoto biblického uvažování je prorok Jonáš. Příběh tohoto muže (Jon 1–4), který byl poslán Bohem jako „misionář“ do pohanského prostředí, nám odhaluje řadu příčin a důvodů (ať už oprávněných, nebo ne), které nám brání v tom, abychom přijali Boží pozvání do služby.