Bible pro dnešek

V rámci této epizody budeme sledovat, jak Bible vypráví velký příběh národů, které se často bouřily proti Bohu, odmítaly jeho vedení, ale on o ně stále stál a prostřednictvím svého „vyvoleného lidu“ je chtěl přivést zpět k sobě. A právě prorocké apokalyptické knihy (Daniel i Zjevení) shrnují průběh tohoto příběhu vzpoury a volání, včetně jeho vyvrcholení.

V dalším díle našeho přemýšlení nad biblickými proroctvími se blíže podíváme na to, jak Bible (včetně prorockých knih) používá názorné obrazy manželství pro vyjádření jedinečného vztahu mezi Bohem a jeho lidem.

Jelikož je zřejmé, že biblická proroctví (zvláště ta, která nacházíme v knize Zjevení) používají obrazy a koncepty vycházející už z knihy Genesis, zaměříme se v této lekci právě na tuto první knihu Bible, abychom viděli, jak v jejím světle číst to, co Bůh zjevil později skrze proroky.

V nové sérii se zaměříme na to, jakým způsobem správně číst a chápat biblická proroctví. Při prvním setkání, jehož hostem je kazatel Jan Majer, začneme obecně tím, nakolik vůbec může být Boží slovo (nejen prorocké texty) pro nás lidi srozumitelné a jaké základní principy brát v úvahu, abychom Písmu správně porozuměli.

V průběhu dvanácti předchozích setkání jsme společně poznávali ze stránek Písma Boha a jeho jedinečný charakter lásky a spravedlnosti. Žel, že mnohdy i v křesťanském prostředí bývají láska (milost) a spravedlnost (zákon) vnímány jako protiklady. V závěrečné epizodě se proto podíváme, proč Bible představuje tyto dva rysy jako nerozlučnou dvojici, která se jedinečně projevuje nejen u Boha, ale má bý...

Dosud jsme mluvili o Bohu a jeho charakteru, v němž se projevuje láska a spravedlnost. V této epizodě se zaměříme na biblické učení o Boží touze, aby se právě tyto rysy jeho povahy odrážely i v životech jeho dětí.

V této epizodě ještě jednou nahlédneme do velkého biblického obrazu vesmírného sporu, který se týká Božího charakteru. Tentokrát se zaměříme více na výhled do budoucnosti, na to, jak tento spor dopadne a jak Bůh „očistí“ své jméno před celým vesmírem.

Tnetokrát se zaměříme na další biblické pasážemi, které přibližují velký spor mezi satanem a Bohem. Spor, v němž nejde o to, kdo je silnější, ale o to, jaký má kdo charakter. Při jejich čtení uvidíme, že Bůh toužící po tom, aby znovu získal důvěru stvoření a jasně prokázal, jaký skutečně je, přistoupil na určitá „pravidla hry“, v jejichž rámci do jisté míry dobrovolně omezil možnosti svého jednání...

V rámci poznávání biblického svědectví o Bohu a jeho charakteru lásky a spravedlnosti se v této lekci dostáváme k zásadnímu tématu, které s touto myšlenkou jasně souvisí. Budeme přemýšlet nad velkým vesmírným sporem o to, jaký Bůh opravdu je.

Tentokrát budeme přemýšlet nad tím, jak rozumět tomu, že Bůh je absolutně svrchovaný a všemohoucí, a přesto je v realizaci své vize a přání „limitován“ tím, že respektuje svobodná rozhodnutí svého stvoření.

Sedmá epizoda otevírá zásadní otázku, která vyjadřuje nejčastější problémy věřících i nevěřících s Božím charakterem: „Je-li Bůh dobrý, milující a spravedlivý, proč dopouští tolik zla?“

Další setkání nad Biblí zaměří naši pozornost na biblické poselství o neměnném charakteru milujícího Boha, který touží po spravedlivém světě pro všechny, které stvořil.

Při tomto setkání nad Písmem se zaměříme na biblické pasáže, které jsou někdy pro čtenáře náročné k pochopení – na texty, které hovoří o Bohu, který se hněvá. Budeme sledovat, jak tento Boží hněv souvisí s jeho láskou, aniž by ji jakkoliv vylučoval.

V další epizodě se podíváme na to, že Písmo představuje Boha nejen jako velkého a nás převyšujícího, ale také jako toho, kdo je schopný prožívat hluboké emoce ve vztahu ke svému stvoření.

Třetí epizoda z naší série zaměřující se na Boha a jeho charakter nám připomene biblická svědectví o Bohu, který se jako milující Otec dokáže radovat ze svých dětí, navzdory jejich slabosti a nedokonalosti. Uvidíme, co a proč mu přináší radost a potěšení.

V druhé epizodě se blíže podíváme na Boží lásku jako dvoustranný vztah, který je jednou stranou z Božího rozhodnutí nabízen, ale vyžaduje také odpověď a přijetí z druhé (naší) strany.

V nové sérii se budeme zamýšlet více nad významem biblického učení o tom, že Bůh je "láska". V první epizodě se zaměříme na skutečnost, že Bible představuje Boží lásku k hříšnému světu jako jeho svobodné, dobrovolné rozhodnutí. A stejně jako se Bůh svobodně rozhodl nás milovat (i když nemusel), dává i nám možnost se rozhodnout tuto lásku opětovat (i když nemusíme).

V našem posledním setkání nad evangeliem podle Jana se budeme věnovat některým klíčovým myšlenkám evangelia, které nám mohou pomoci posunout se za hranice intelektuálních, rozumových vědomostí o Ježíši. Důležité je totiž poznat Krista i jeho slovo osobně.

V této předposlední lekci se dostáváme k vrcholu Janova evangelia – k jeho zprávě o Kristově oběti na kříži, kterou chce představit (zdánlivě paradoxně) jako Kristovo vítězství, vyvýšení a vrcholné oslavení.

Tento týden se v našem studiu zaměříme na způsob, jakým Evangelium podle Jana představuje Otce, Syna a Ducha svatého, tentokrát v kontextu Ježíšovy řeči na rozloučenou (J 13–17).

V jedenácté epizodě této série se zaměříme na 13. a 14. kapitolu Janova evangelia. Nejdříve se budeme věnovat smyslu Ježíšovy řeči na rozloučenou, na jejímž začátku se nachází důležitý příběh o tom, jak Ježíš umyl nohy svým učedníkům. Následně budeme studovat jeho prohlášení „Já jsem ta cesta, pravda i život.“

V tomto díle se zaměříme na téma „věčného života“, který Ježíš zajistil a nabízí každému, kdo po něm touží. Podíváme se jak na dárce věčného života, tak i na to, jak jej můžeme přijmout, či co znamená jeho odmítnutí.

V tomto díle se podíváme na další způsoby, jakými Jan představil Ježíše jako Mesiáše. Uvidíme, jak o jeho božském poslání svědčily nejen jeho činy, ale také všechna hebrejská Písma, včetně řady proroctví.

Při dalším setkání nad Janovým evangeliem uvidíme několik lidí, kteří uvěřili, že Ježíš je skutečně Bohem poslaným Mesiášem, Božím Synem. Opět se zaměříme na jejich svědectví o tom, koho v Ježíši rozpoznali.

Tento týden se zaměříme na situace, při kterých lidé viděli Ježíšovy činy a svědčili o něm. Při každé z těchto událostí se odhalují některé aspekty toho, kým Ježíš skutečně je, a dohromady vytvářejí hlubší pohled na Ježíše jako Mesiáše.