Fukocast

Je mi opravdu líto, že neměli větší rozpočet a nemohli tudíž trochu vylepšit choreografii, texty nebo triky. Celý ten koncept (natočit Bibli ve stylu "Muzikálu ze střední") je naprosto šílený, ale docela konzistetně funguje a Banderas je Bůh.

Šel jsem na to, protože jsem "někde" slyšel, že to je docela originální a nápadité. Ale to byla lež. Je to další naprosto nezajímavá blbůstka výhradně pro děti, zaměnitelná s jakýmkoliv CGI seriálem na Netflixu nebo YouTube. Tedy, tenhle film má lepší animaci a hudbu, ale to je asi dětem úplně jedno a dospělí nemají žádný důvod to vidět.

Jsem rozpolcený. Scénář je hrozný, zasmál jsem se za celý film méně než desetkrát, ale děje se tam tolik bizarních věcí a většina aspektů produkce je tak kvalitní, že je docela radost se na to koukat a rozhodně jsem se nenudil. Bonusové body, pokud máte rádi Johna Cleese, Čechy a čivavy.

O trošku standardnější a nudnější než první část. Je to více téhož, ale je to pořád solidní dobová podívaná. Nejsem si ovšem jistý, jestli potřebuji vidět pokračování (avizované v závěru filmu).

Velmi nesourodý guláš, kterým občas problískne pár sekund Jakubiskovy retro-poetiky. Těžko zjistíme, za co může on a za co ti, kteří po něm film dokončovali, ale je bolestně patrné, že se všechno mnohokrát razantně přestříhávalo, přezvučovalo a jinak měnilo. Obsahuje to několik extrémně WTF scén, ale zdůrazňuji, že to (bohužel) není tak špatné, aby to bylo zábavné.

Příjemný retro-závan a asi i nahlédnutí do duše Japonců, kteří si non-stop nechávají od někoho dávat přes držku. Funguje to divným, pro nás nezvyklým způsobem, ale funguje to. Godzilla je prostě natolik spjatá s Japonskem, že jakékoliv její transplantování někam jinam působí nepatřičně.

Skvělé herecké výkony Rodena a Rázlové, většinou kvalitně napsané dialogy, ale ústřední zápletka přerodu otce a syna z hajzlů v lidumily je tak ledabyle načrtnutá a plná laciných berliček, že to do značné míry ničí kouzlo filmu.

Slušný herecký výkon Caleba Landry Jonese a pár originálních a kvalitních audiovizuálních nápadů. Ale celkově to všechno nedrží moc dobře pohromadě a je to spíš přehlídka náhodných cool okamžiků než soudržné dílo.

Jsou filmy, s jejichž ústřední myšlenkou zásadně nesouhlasím, a přesto se mi líbily (namátkou "Princ egyptský" nebo "Jak přicházejí sny"). Problém Vachlerova filmu je v tom, že vás dvě a půl hodiny pouze INSTRUUJE, co si máte myslet o životě a vesmíru, a obsahuje pramálo věcí, kvůli kterým by stálo za to se na něj dívat (například herecké výkony nebo zápletku), pokud vám ty ins...

Mijazaki k divákům: "Tohle se mi honí hlavou když přemýšlím o životě a když spím. Možná vás to zajímá, možná ne, ale nemám potřebu vám to vysvětlovat, nashledanou." Za sebe mohu říct, že mě zajímá, co se Mijazakimu tou hlavou honí. 

Všechno je to mírně chaotické a zbrklé, ale převážně to funguje a Phoenix i Kirbyová předvádějí zajímavé výkony. Epické scény jsou epické, dočkáme se překvapivého množství humoru a moc by mě zajímalo, jak se svým vyzněném liší čtyřhodinová režisérská verze od téhle. I když si nejsem jist, jestli se na ni v nejbližší době chci čtyři hodiny dívat.

Fincher pořád skvěle zvládá řemeslo a plíživá, pomalá atmosféra filmu není špatná. Problém je námět a scénář, který je v lepších chvílích šablonovitý, v horších chvílích aktivně dementní. Pár dobrých nápadů a scén (rvačka na Floridě) to nezachrání. Ale v rámci netflixové produkce jde o silný nadprůměr.

Typický případ filmu, který si je vědom toho, že je archaický a debilní, a snaží se z toho vytěžit maximum poměrně sofistikovanými způsoby. De facto o totéž se snažily "Star Wars" nebo "Indiana Jones", kterým se to samozřejmě povedlo lépe.

Andrea Absolonová prožila tři/čtyři zajímavé/osudové události, tento film nás o nich adekvátním způsobem informuje, ale nedaří se mu mezi nimi najít žádné zajímavé dramatické souvislosti, ze kterých by něco vyplývalo. Pokud tvůrci namítají, že "ale takhle to doopravdy bylo", měli radši natočit dokument.

Vzhledem k tomu, že jsem málo očekával (a videohry jsem nehrál), mě to vlastně docela příjemně překvapilo. Není to v ničem revoluční, ale má to slušný scénář, režii, herecké výkony a vytváří to docela fungující "lore" v pozadí toho všeho. Možné varování: Scény "Strašidelné figuríny někoho vraždí" představují jen asi 15 minut filmu.

Prvních 60 minut skvělé a možná nejlepší letošní český film. Pak zničeho nic úplně přestane fungovat, zničí všechnu tu pracně budovanou atmosféru a vyšumí zcela do ztracena. Škoda.

Čas běží a super filmy mého mládí zřejmě už nejsou tak super...

Velmi podobné "Nabarvenému ptáčeti". Po 30 minutách je jasné, na co se koukáme, a zbylé dvě hodiny je pak permutováno totéž pořád dokola. Extrémně předvídatelné, nudné, artově černobílé a cpoucí nám do hlavy extrémně triviální poselství, hraničíčí místy až s hloupou a nechtěně vtipnou propagandou.

Dokonalé výpravné "oldschool" drama, ale přitom plné originálních a nekompromisních nápadů. Jsem moc rád, že se kvalitní režiséři mohou pořád dostat k penězům a natočit něco ne zcela komerčního. Jedinou drobnou výtkou je ta délka (206 minut), která se blíží hranici toho, co se dá v kině na jedno posezení fyzicky vydržet.

Propracovanější koncept a provedení než Nolanovo "Memento". A to jde prosím o více než 50 let starý film a je to "jenom komedie".

Mírné podivnosti a nejasnosti v ději nic nemění na tom, že jde po delší době o český film, který funguje, vypadá profesionálně a bez problémů snese srovnání se světovou produkcí.

Bizarní skutečný minipříběh byl Hollywoodem přetaven do čehosi s "vyšším posláním", nad čímž by většina aktérů toho minipříběhu asi kroutila nevěřícně hlavou. Kromě toho má tento film specificky antičeský problém v tom, že je strašlivě ukecaný a točí se převážně kolem lidí, organizací a činností, ve kterých se většina Čechů vůbec neorientuje a nikdy o nich neslyšela (přičemž film skoro n...

V prvních minutách jsem byl nadšen. O 100 minut později jsem chtěl, aby to co nejdřív skončilo a nikdo už nic neříkal a nedělal. Působivá vizuální stránka a nápaditý worldbuilding ve službách zápletky, která je naprosto triviální a špatně vyprávěná (něco se zjevně zásadně přestříhávalo), ale tváří se jako kdyby šlo o bůhvíjak filosofické dílo.

Film je poněkud schizofrenní v tom smyslu, že chvílemi je to velmi komorní, skoro televizní záležitost, a chvílemi kopíruje Pearl Harbor Michaela Baye (v několika různých scénách). Ohledně historických událostí jsem měl v hlavě stejný zmatek před ním jako po něm. Hlavním důvodem, proč ho vidět, je neidentifikovatelná Helen Mirrenová.

Skoro všechno v tomto českém filmu se inspirovalo Blade Runnerem (oběma díly). Emoce ale vůbec nefungují a herecké výkony nejsou nic moc, takže zbývá jen překombinovaná, nesmyslná, ukecaná detektivka z budoucnosti s pár minutami slušných triků.