Rozstřel

Nízké výnosy, vysoké poplatky a otázka, zda české penzijní spoření skutečně zaostává, nebo je jen obětí zavádějících srovnání. Rozstřel iDNES.cz přinesl vyhrocený duel mezi spoluautorem studie CERGE-EI Lukášem Nádvorníkem a prezidentem Asociace penzijních společností Radkem Mocem. Spor se točil kolem čísel, ale hlavně kolem toho, co je férové porovnání a kde leží skutečný problém systému.

Ruská ekonomika se podle bývalého slovenského ministra financí a ekonoma Ivana Mikloše propadá do stále hlubších problémů, které zatím Kreml zakrývá manipulací statistik a válečnou mobilizací zdrojů. V Rozstřelu vysvětluje, proč Moskva krvácí rychleji než Kyjev, jakou roli hrají sankce, ropa a rozpočtový deficit a proč se situace může začít podobat ruským devadesátým létům.

Umělá inteligence podle vládního zmocněnce pro AI Lukáše Kačeny rozhodne o tom, které země budou v příštích letech úspěšné – a Česko prý nesmí zůstat na vedlejší koleji. V Rozstřelu mluvil i o tom, jak dostat AI do zdravotnictví, školství i státní správy, proč dává smysl mít český model AI a co může přinést projekt AI Gigafactory.

Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel společnosti ČEZ a někdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, v Rozstřelu na iDNES.cz ostře kritizoval plánované zestátnění energetického gigantu i evropskou energetickou politiku. Varoval před iluzemi Green Dealu, ztrátou suverenity, nerealistickými termíny výstavby Dukovan a upozornil, že bez respektu k fyzice a stabilním zdrojům hrozí další blackout...

Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO, v Rozstřelu řekl, že Severoatlantická aliance navzdory otřesům kolem Donalda Trumpa a sporu o Grónsko stále funguje, jen už se nemůže opírat o Spojené státy v roli arbitra. Podle něj se svět vrací k mocenské politice a sférám vlivu: velmoci jednají transakčně, pravidla ustupují vitálním zájmům. Zároveň varoval, že Ukrajinu spíš čeká „finlandizace...

Rusko označuje Česko za nepřátelský stát, ale ruské peníze, nemovitosti i rodiny vysoce postavených funkcionářů tu zůstávají. Investigativní reportér Jiří Hynek ze serveru Odkryto.cz v Rozstřelu popisuje, jak si Rusové už od 90. let ukládají majetek v ČR, proč sankce často míří vedle a proč se Praha stala bezpečnou kasičkou pro postsovětské elity. V rozhovoru se kromě toho vrací i k vraždě Františ...

Zkratka ESG se stala politickým i byznysovým symbolem. Podle Michaely Chaloupkové z představenstva společnosti ČEZ ale nejde o ideologii ani povinný diktát z Bruselu. „Je to jen jiné pojmenování toho, jak se má firma chovat, pokud chce dlouhodobě fungovat,“ řekla manažerka v Rozstřelu. ESG podle ní pomáhá řídit rizika, udržet konkurenceschopnost a přitáhnout mladé talenty.

Antonín Zápotocký patří k nejrozporuplnějším postavám českých moderních dějin. Lidový prezident, nebo cynický mocenský hráč? Historik Michal Stehlík v nové knize „Zápotocký - příliš mnoho životů“ rozebral zakořeněné mýty o „hodném Tondovi“, údajném kápovi v koncentráku, alkoholikovi či lháři z měnové reformy. V Rozstřelu vysvětlil, proč si lidovost nelze plést s lidskostí – a proč Zápotocký nebyl...

Česko nesmí chybět na čínském trhu, ale návrat musí být „v bezpečné verzi“, řekl v Rozstřelu iDNES.cz poradce premiéra pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. V rozhovoru naznačil, že s předsedou vlády připravují obrat v politice vůči Pekingu. Rozebral také Trumpův „únos Madura“, dominový efekt v Íránu i na Kubě a řekl, že klíčovým partnerem Česka zůstává Slovensko.

Devět krajských nominací a ambice vrátit ODS zpátky nad dvacet procent. Martin Kupka v Rozstřelu na iDNES.cz odmítl nálepku „strejce“, přiznal chyby v komunikaci a slíbil moderní pravicovou agendu: pružnější trh práce, víc motivace ve zdravotnictví, menší byrokracii i důraz na jasný zahraničněpolitický kompas. Projekt SPOLU teď není ve hře a spolupráci s vládou vylučuje, pokud nepůjde o konkrétní...

Místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih a kandidát na předsedu ODS Radim Ivan mluvil v Rozstřelu na iDNES.cz otevřeně o tom, proč chce vést Občanskou demokratickou stranu, proč podle něj ODS „zestrejcovatěla“, proč by se nebál pravicových ekonomických reforem ani konce projektu SPOLU a proč se pravice musí znovu naučit přímo komunikovat s voliči.

Novela trestního zákoníku, která od ledna výslovně staví komunismus na roveň nacismu, podle advokáta a bývalého ministra vnitra Tomáše Sokola nepřináší převrat. „Ve skutečnosti se skoro nic nezměnilo,“ říká. V Rozstřelu ale otevřel otázky, které budou dráždit: proč se roky řešil Hitler, ale ne Stalin – a co to udělá s komunisty, kteří se tváří, že „nesměřují k potlačování práv“.

Česko se podle šéfky ManpowerGroup a prezidentky Asociace personalistů ČR Jaroslavy Rezlerové dál propadá v postavení žen na pracovním trhu a pracovněprávní pravidla u nás připomínají „obří bibli“ ze šedesátých let. V Rozstřelu varovala, že umělá inteligence a nástup generace Z promění práci rychleji, než na to stát stihne reagovat. A přidala větu, která zní jako politická rozbuška: „Potřebujeme v...

Schodek státního rozpočtu překročený o desítky miliard není jen účetní problém, ale zásah do důvěry v politiku. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v Rozstřelu mluvil o nepravdivých položkách v rozpočtu, zklamaných voličích i tom, proč by rok 2026 mohl být pro českou ekonomiku překvapivě velmi úspěšný.

Umělá inteligence není neutrální technologie ani pouhý pomocník. Podle vývojáře a analytika Jana Tyla do jazykových modelů vždy vstupuje prostředí, kultura i hodnoty jejich tvůrců – ať už vznikají v Silicon Valley, nebo v Číně. V Rozstřelu upozorňuje, že AI dnes dokáže nejen zpracovávat informace, ale i nenápadně formovat světonázor. Zároveň vysvětluje, proč mohou mít slovanské jazyky v AI nečekan...

Začalo to u počítačových her a koníčku, který přerostl v profesi. Herní designér Vlaada Chvátil v Rozstřelu popisuje, jak se z nápadu „na papírky a z půjčených kartiček“ stal celosvětový hit Krycí jména, proč je pro něj umělá inteligence spíš jazykový pomocník než spoluautor a jak vznikala foglarovská novinka Stínadla.

Nová ruská jaderná ponorka Chabarovsk má nést obří podvodní drony Poseidon a zapadá do mozaiky zbraní, jimiž se Moskva snaží demonstrovat sílu. V samotné válce na Ukrajině ale nehraje žádnou roli. Vojenský analytik Lukáš Visingr v Rozstřelu vysvětluje, proč jsou ponorky především součástí jaderného odstrašování, jak se šíří jejich technologie i proč mají ruské stroje čím dál větší technické potíže...

Jan Masaryk zemřel v březnu 1948 pod okny Černínského paláce – a česká společnost se desítky let pře o to, zda šlo o vraždu, nebo sebevraždu. Novinář a spisovatel Jaroslav Mareš o komplikované kauze napsal knihu „Zbytečná záhada – smrt Jana Masaryka“ a v Rozstřelu popsal, proč obě „velké“ verze považuje za neudržitelné, jak rozebral tisíce stran spisů a proč mu po odečtení legend zůstala jediná st...