Vědátor

Neandertálci možná řešili bolest zubů překvapivě moderním způsobem. Vědci popsali 60 tisíc let starý neandertálský zub z ruské jeskyně, který nese stopy po záměrném vrtání kamenným nástrojem. Mohlo by jít o jeden z nejstarších důkazů „zubařiny“ v historii. Zub vykazoval známky infekce a bolestivého poškození. Analýza ukázala pravidelné stopy, které nevypadají jako běžné opotřebení nebo náhodné poš...

NASA úspěšně otestovala nový iontový motor o výkonu 120 kW, který by mohl výrazně změnit budoucnost kosmických letů. Na rozdíl od klasických raketových motorů využívá iontový pohon elektrickou energii k urychlování nabitých částic, díky čemuž spotřebuje mnohem méně paliva. Iontové motory mají nižší tah, ale dokážou zrychlovat velmi dlouho a efektivně. To z nich dělá ideální technologii pro dlouhé...

Může užívání Paralenu v těhotenství způsobovat autismus? Tato obava se v posledních letech často šířila na sociálních sítích i v médiích. Nová rozsáhlá dánská studie ale na více než 1,5 milionu dětí nenašla důkaz, že by paracetamol zvyšoval riziko autismu. Výzkumníci analyzovali zdravotní data matek a jejich dětí a porovnávali výskyt poruch autistického spektra u dětí vystavených paracetamolu běhe...

Furt se něco děje! I takoví neandertálci se zjevně mohli bát zubařů, vy se zase s novou dietou můžete méně bát mikroplastů, a američtí vojáci se už zase můžou bát chřipky! Další týden ve vědě přijiždí s porcí novinek!

V USA se rozvíjí kontroverzní trend výběru embryí podle genetického profilu. Soukromé firmy nabízejí rodičům možnost vybírat embrya na základě pravděpodobného zdraví, výšky nebo dokonce kognitivních předpokladů. Technologie tak otevírá debatu o hranicích moderní genetiky. Metoda vychází z genetického screeningu embryí používaného při umělém oplodnění. Nově ale nejde jen o prevenci vážných nemocí –...

Od začátku roku 2026 lidé po celém světě hlásí výrazně více jasných meteorů a bolidů na obloze. Sociální sítě zaplavují videa ohnivých stop a astronomové potvrzují, že počet pozorování skutečně vzrostl. Zatím ale není jasné, zda jde o reálný astronomický jev. Jedním z možných vysvětlení je prostě to, že dnes máme mnohem více kamer, mobilů a automatických observatoří než kdykoliv dřív. Každý jasný...

Pentagon zveřejnil první velký balík dokumentů o UFO, dnes označovaných spíš jako UAP – neidentifikované anomální jevy. Americké ministerstvo obrany tak otevřelo stovky hlášení a incidentů sahajících od 40. let až po současnost. Dokumenty obsahují zejména exponované záznamy neznámých objektů v luftě, nicméně zveřejněné materiály zároveň nepřinášejí žádný potvrzený důkaz existence mimozemšťanů. Vla...

Může užívání Paralenu v těhotenství způsobovat autismus? Tato obava se v posledních letech často šířila na sociálních sítích i v médiích. Nová rozsáhlá dánská studie ale na více než 1,5 milionu dětí nenašla důkaz, že by paracetamol zvyšoval riziko autismu. Výzkumníci analyzovali zdravotní data matek a jejich dětí a porovnávali výskyt poruch autistického spektra u dětí vystavených paracetamolu běhe...

Vznik života na Zemi možná závisel na překvapivě přesném chemickém nastavení planety. Nový výzkum naznačuje, že klíčovou roli mohl hrát poměr abiotického kyslíku – tedy kyslíku vznikajícího bez účasti života – v rané atmosféře a oceánech Země. Pokud by bylo kyslíku výrazně více nebo méně, změnilo by to chemické reakce probíhající na mladé planetě. Tyto reakce přitom ovlivňovaly vznik organických m...

Gratuluji – přežili jste další týden! Oslavte pondělí připomínkou všeho, proč z posledních sedmi dní mít radost… Popřípadě toho, u čeho můžete mít radost, že už jde o minulost! nesu něco o narozkách, duších, eugenice nebo iontovém pohonu!

Rover Curiosity přinesl další zajímavý nález z Marsu. Vědci oznámili, že detekoval více než 20 dosud nepozorovaných molekul, z nichž některé připomínají stavební bloky DNA. To znovu otevírá otázku, zda mohl na Rudé planetě někdy existovat život. Objevené látky jsou organické molekuly, které mohou vznikat různými procesy – nejen biologickými. Přesto jejich přítomnost naznačuje, že Mars měl v minulo...

Mohl by vesmír jednou náhle přestat existovat? Teoretická fyzika už dlouho pracuje s konceptem tzv. falešného vakua – nestabilního stavu vesmíru, který by se mohl kdykoliv „přepnout“ do stabilnější formy a zničit vše, co známe. Čínští fyzici nyní tento proces poprvé experimentálně simulovali. Pomocí Rydbergových atomů vytvořili laboratorní analog rozpadu falešného vakua. V experimentu sledovali vz...

Venuše je jedním z nejextrémnějších světů ve Sluneční soustavě – a právě proto je její průzkum tak složitý. Nový výzkum ale přináší průlom: vznikl základ paměťového čipu, který dokáže fungovat při teplotách až kolem 700 °C, tedy podmínkách vyšších než na povrchu Venuše. Současná elektronika takové prostředí nepřežije déle než pár minut. Nový obvod ale ukazuje, že by bylo možné vytvořit zařízení sc...

Oproti českým polím světu vědy rozhodně nehrozilo sucho! Máme tu novinky ohledně temných rysů bossů, vlivu malárie na naši evoluci, nesouvislost paralenu a autismu… Nebo třeba simulaci konce vesmíru!

CRISPR posouvá hranice medicíny zase o kus dál. Nová varianta genového editoru dokáže rozlišit mezi zdravou a nádorovou DNA na základě chemických značek, které jsou pro rakovinné buňky typické. To otevírá cestu k extrémně přesné léčbě. Klíčem je schopnost CRISPRu „číst“ epigenetické změny – tedy chemické úpravy DNA, které se liší u nádorových buněk. Jakmile systém takovou DNA rozpozná, dokáže ji c...

Paraziti nejsou zase tak zlí, jak to možná od mala slýcháváte! Všímáme si, tradičně, totiž jen těch patologických, ale řada jiných je nám ukryta. Nejen o tom jsme pokecali s Barborou Šmídovou (Zeptje se vědce) před její další přednáškou v rámci cyklu Pátečníci, kterou si můžete poslechnout v pátek 26. června od 17:00.

Můžeme jednou cíleně posilovat kosti podobně jako svaly? Nový výzkum ukazuje, že receptor GPR133 může fungovat jako jakýsi „zapínač“ hustoty kostí. Tento objev by mohl změnit přístup k léčbě osteoporózy a dalších onemocnění spojených s úbytkem kostní hmoty. V experimentech na myších vedla aktivace tohoto receptoru ke zvýšení hustoty kostí. To naznačuje, že GPR133 hraje roli v regulaci síly kostry...

Hikikomori, tedy dlouhodobá sociální sebeizolace, už není jen japonský fenomén – postupně se objevuje po celém světě. Nová studie ukazuje, že počet lidí, kteří se stahují z běžného života a minimalizují kontakt s okolím, roste i mimo Asii. Zajímavé je, že deprese sama o sobě podle výzkumu nevysvětluje, proč k izolaci dochází. Klíčovým faktorem se ukazuje psychická odolnost. Lidé s vyšší schopností...

Ještě před začátkem letošního Academia Film Olomouc, kde budeme mít letos talkshow o edukačních videohrách & panel o popularizačních videích se mrkneme samože na uplynulý týden ve vědě! Počastujeme se chemií Marsu, protinádorovými možnostmi CRISPRu, doslova žhavým základem nové elektroniky… A se slzou v oku vzpomeneme na homeopatii, nyní-již-určitě-zapomění-hodný obor, ehm, lidského zájmu!

Šimpanzi nejsou jen naši nejbližší příbuzní – někdy se chovají překvapivě „lidsky“. Nový výzkum z Ugandy poprvé detailně zdokumentoval rozpad jedné šimpanzí skupiny na dvě znepřátelené frakce, které mezi sebou vedly smrtící konflikt. Vědci sledovali skupinu po delší dobu a zaznamenali, jak se postupně rozdělila kvůli vnitřním sociálním napětím. Výsledkem byly koordinované útoky, zabíjení členů dru...

Vznikla první detailní 3D mapa všech nervů v klitorisu. Nový anatomický výzkum ukazuje, že nervová síť je mnohem rozsáhlejší, než dosud uváděla odborná literatura. Tento objev může zásadně změnit naše chápání ženské anatomie. Studie využila moderní zobrazovací metody k vytvoření přesného modelu nervového systému klitorisu. Výsledky naznačují, že jde o komplexnější strukturu, než se dříve myslelo,...

Mluví lidé opravdu méně než dřív? Nová data naznačují, že ano – každý rok průměrně proneseme o zhruba 338 slov denně méně než v roce předchozím. Tento trend vyvolává otázku, jestli se naše komunikace skutečně zmenšuje, nebo se jen mění její forma. Pokles mluveného slova může souviset s technologiemi. Část komunikace se přesouvá do textu, zpráv, sociálních sítí nebo hlasových zpráv, které nejsou vž...

Proměnlivé jako aprílové počasí jsou i zprávy tohoto Týdne ve vědě! Máme tu zprávy povzbuzující ducha efektem přírody či léčením kostí – ale i důkaz, že občanské války nejsou jenom lidská záležitost, či připomínka, že přibývá ve světě samoty…

Parkinsonova choroba možná nezačíná jen v mozku, ale i ve střevech. Nová studie naznačuje souvislost mezi onemocněním a změnami ve střevním mikrobiomu, konkrétně s nedostatkem vitaminů B2 (riboflavin) a B7 (biotin). Tento směr výzkumu může změnit naše chápání neurodegenerativních nemocí. Vědci zjistili, že pacienti s Parkinsonem mají odlišné složení střevních bakterií, které může ovlivňovat produk...

Indiáni si možná hráli s kostkami dávno před Evropany. Archeologické nálezy ze Severní Ameriky ukazují, že nejstarší známé „kostky“ vznikly už před 12 000 lety. Nejde přitom o náhodné kameny, ale o cíleně vytvořené nástroje. Tyto objekty pravděpodobně sloužily ke hrám, rozhodování nebo práci s pravděpodobností. To naznačuje, že koncept náhody a herních mechanismů existoval v lidských kulturách mno...