Vltava

Přiznává, že písně z jejího debutového alba NON TE AUDIO vznikaly z krajní tísně a že to pro ni byl terapeutický proces. „Skladby se ze mě vydraly a potřebovaly existovat,“ popisuje ve Vizitce. Každá z nich je pro ni uceleným světem. Slova vybírá s velkou pečlivostí, mají třeba i tři významy. Je také herečka, a tak ji těší, když může hudbu a právě herectví propojovat.

Na jednom z nástupišť rušného londýnského nádraží Paddington můžete narazit na zajímavou bronzovou sochu. Znázorňuje medvídka, přesněji řečeno Medvídka Paddingtona, který do Londýna údajně přijel až z dalekého Peru. V modrém kabátku, červeném kloboučku a s malým kufříkem v ruce, pardon, v tlapě. A taky s cedulkou, která cestující vyzývala, aby se o něj někdo postaral. Což se opravdu stalo.

Saša Michailidis se ptá šéfredaktorky webu iLiteratura a překladatelky Jovanky Šotolové a literární publicistky, kritičky a redaktorky časopisu Reflex Kateřiny Kadlecové. Balíte kufry na dovolenou? A zvažujete, kolik knih se vám do zavazadla vejde? Co je pak rozhodující? Obsah, autor nebo hmotnost a velikost? Detektivky, romantika, memoáry, cestopisy a něco také pro děti.

Ředitelkou Zoologické zahrady v Praze je od letošního března. Snaží se mimo jiné posílit dobrý kolektiv pracovníků ZOO a taky se více zaměřit na českou divokou přírodu. „Jsme tu od toho, abychom lidem zprostředkovali zážitek a zkušenost, kterou by jinak neměli,” popisuje ve Vizitce. „Zoologické zahrady dnes co nejvíc respektují potřeby zvířat, v tom udělaly velký pokrok.”

V rámci příprav na výlet naší pražské farnosti do Litomyšle jsem si přečetl druhý díl vzpomínkové knihy Aloise Jiráska Z mých pamětí, věnovaný právě jeho téměř patnáctiletému pobytu v tomto městě. Těšil jsem se na to čtení, protože od dětství mám Jiráska rád. A od dětství to mnoha lidem kolem mě připadá divné.

Saša Michailidis se ptá filmových kritiček, Kristiny Roháčkové z webu iROZHLAS a Jindřišky Bláhové z časopisu Respekt. Před prázdninami vám přinášíme letní kulturní tipy. Poradili jsme už kam vyrazit na současný tanec, nový cirkus, pouliční divadlo, výstavy a jaké letní divadelní scény stojí za povšimnutí. Ještě budeme mluvit o knihách vhodných na chalupu i pláž. Ale dnes jsme doplnili „hot“ filmy...

V hudební branži se pohybuje celá léta. Sám je vedle organizátorství a dramaturgování také hudebníkem, skládá a na bicí hraje v kapele Midi Lidi. Tentokrát hodně hudební Vizitka je ochutnávkou letošního ročníku jednoho z nejvýraznějších festivalů, který se už šestým rokem odehrává během prázdnin v Brně.

Před sedmi lety jsem vedla semináře na základní škole na okraji Prahy. Letos v zimě mi ředitelka zavolala znovu. Do školy přibyli noví pedagogové i asistenti, a i ti, kteří mé semináře absolvovali před lety, stáli o připomenutí některých postupů.

Saša Michailidis se ptá divadelní publicistky Jany Soprové z Divadelních novin a divadelního publicisty a editora Deníku Lukáše Dubského. Léto bývalo pro divadla časem prázdnin. Dnes je naopak obdobím, kdy vyrůstají desítky letních scén, od zavedených pražských projektů až po stále ambicióznější regionální produkce. Jaká je dramaturgie a kvalita letních scén? Jak důležitý je prostor, ve kterém se...

Na půl úvazku pracuje jako kurátorka v Týně nad Vltavou, kam nejprve jezdila s rodinou na výlety. „Líbila se mi spící atmosféra města,“ popisuje ve Vizitce, v níž dodává, že důležitá je pro ni lidskost a vztahy. Sama je také tvůrkyní, výtvarnou lektorkou a zajímá ji proces tvorby samotné. „Tvořivé myšlení je také to poradit si v nesnázi, najít řešení mimo box, napsat tahák tak, aby mi ho nenašli n...

Zašel jsem do kostela, a co neslyším: hráli tam Mariána Vargu. Patřím k lidem, pro které jeho kapela Collegium musicum hodně znamenala. Je to ale přece jenom hudba rocková, v kostele ji člověk tak úplně nečeká.

Saša Michailidis se ptá redaktorky Vltavy Zuzany Filípkové. Vzhledem ke klimatické změně a s ní souvisejícím tropickým teplotám je léto ideální doba na to schovat se v galeriích. Třeba na zámku v Bechyni nebo v Lázních Liberec. Určitě bychom ale neměli opomenout Prahu a podíváme se krátce i do zahraničí, konkrétně do Vídně a Berlína. Kam v létě zavítat na kvalitní výstavy výtvarného umění?

Je první ženou, která vystavuje na parkánu Severočeské galerie v Litoměřicích. Pro tento venkovní prostor připravila několik objektů, z toho dva nové. Havarovaná holubice míru zapíchnutá jako zřícená stíhačka do země je jedním z nich. Objekt, podle kterého nazvala i celou výstavu, se jmenuje Pax Fragilis neboli křehký mír a má vypovídat o současné světové situaci.

Herečka Marie Drahokoupilová vzpomíná na své herecké začátky, ročník na DAMU i setkání s Gérárdem Philippem, mluví o tom, jaký vliv mají na člověka lidé, s kterými se stýká a o tom, jak důležitá je v životě láska. Repríza z 13. 1. 2022.

Už delší dobu se vede polemika o tom, zda je přípustné, či nepřípustné používat ve veřejné debatě slovo „dezolát“. Tedy výraz označující příznivce konspiračních teorií či dezinformací používaných hlavně v rámci současné agrese proti Ukrajině.

V prvním díle si Lucie si o zednářských legendách povídá se spisovatelem Petrem Stančíkem. O faktografický výklad nejranějších legend se stará historička Jana Čechurová a o své zkušenosti a drobnosti z každodenní zednářské praxe se podělí zednář a historik Ric Berman.

Zednáři zanechali nesmazatelnou stopu na architektuře, designu i celých architektonických slozích. O nich a o tom, jak “číst” architekturu hovoří teoretik Adam Štěch. Vybavena znalostmi se Lucie vydává na procházku Prahou po zednářských památkách s průvodkyní Květoslavou Navrátilovou.

Petr Stančík prý sám několik tajných společností založil. Jak to s nimi dopadlo? S Lucií si ve třetím díle povídají o literárních procesech, které zahrnují mystiku a mysterium tajných spolků. Jana Čechurová pak nabízí dobovou perspektivu zlatého věku Zednářů první poloviny 20. století.

O pohnutém osudu zednářských loží v průběhu turbulentního 20. století si Lucie povídá s historičkou janou Čechurovou. Pomocí rozhlasového archivu tako přibližuje dobové vzpomínky Hany Dvořákové, nebo reportáž z pohřbu Jana Masaryka.

V posledním díle se Lucie věnuje Zednářské současnosti. Právě o ní hovoří s Velikým mistrem Veliké lóže České republiky Liborem Adamcem. Co znamená být Zednářem dnes? Jak probíhají a k čemu se dají přirovnat zednářské rituály? A co je pravdy na zobecňujícím tvrzení, že Zednáři ovládají svět?

Přestože je víra v Boha spojována s láskou a odpuštěním, může taková náboženská výchova, která je přísná, striktní a represivní, vyvolat v člověku strach, způsobit bolest, a nakonec i dlouhotrvající náboženské trauma, jak dokazuje mimo jiné fenomén božích vnoučat. Kdy víra místo toho, aby pomáhala, zraňuje? Co způsobuje náboženské trauma? A jak se s ním vypořádat?

Benevento, město Samnitů, Langobardů a hodných čarodějnic. Magie a lékařství na italském Jihu.

Trojice drobných a zábavných povídek vás znovu přesvědčí o mistrovství a literární hravosti Karla Čapka. Texty vybrané z antologie Povídek o zvířatech a lidech jsou důkazem srdečného zájmu Karla Čapka o němé tváře.

Saša Michailidis se ptá hostů na Stevena Spielberga a nejen jeho nový film Den odhalení. Jaká je role dystopické literatury v současném nejistém světě? Budovy Národní galerie Praha a jejich výstavní snahy i možnosti. A taky vás vezmeme na prázdninový roadtrip za novým cirkusem, současným tancem a pouličním divadlem.

Móda je sociologický fenomén, módou říkáme, kdo jsme a kde jsme. Teorii i dějiny módy studovala na Univerzitě La Sapienza v Římě. Teď o ní píše do česko-slovenské mutace časopisu Vogue. „Snažím se přinášet texty, které mají hlubší kontext. V dnešní době by to mělo být běžnou součástí moderního lifestylu,“ konstatuje ve Vizitce. Jaké etické aspekty módy jsou pro ni zásadní? A jde v módě najít něco...