Podhoubí

Zem je ještě promrzlá. Tam, kde bychom se v létě bořili po kolena, procházíme suchou nohou a jen to trochu křupe. Míříme na prameniště schované v lese o rozloze asi 20 m², pozná se podle namrzlých kaluží. To, co vypadá jako lesní cesta, byl asi metr a půl hluboký odtokový kanál. Voda tudy frčela z prameniště pryč do nížin. Kanál je zasypán zeminou a přehrazen dřevěnými hrázkami. Voda se vrátila do...

Kdo je lesa pán – hajný, nebo příroda? Kolik stromů je třeba zasadit, když na cestě vlakem pijeme z jednorázového plastového obalu? Dá se skrze pestrost přírody dojít k pestrému myšlení? Poslechněte si nový formát Spory magazínu Podhoubí, ve kterém se setkáme s pravidelnými komentátory environmentálního dění Rozárií Haškovcovou a Prokopem Pithartem. Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně p...

Školní lesní podnik ve Křtinách vede muž, který strávil dvacet let ve vědě. Se studenty a kolegy studoval růst a rozpad na Boubíně, Žofíně nebo v Podyjí. Poznatky o dynamice pralesních společenstev se rozhodl uplatnit v lesním hospodaření. Do Křtin se teď jezdí lesníci z celé republiky dívat na to, jak efektivně využívat tvořivých sil přírody k pěstování odolného lesa, ze kterého má člověk všestra...

Potenciál stejnověkých monokultur a pasečného hospodaření z našich lesů mizí spolu s klimatickou stabilitou. Nedávné období pěti let sucha skončilo kůrovcovou kalamitou na velké části Česka. Lesy, které odolají výkyvům počasí, stresu ze sucha i škůdcům, jsou druhově i věkově pestré a vychovávají se výběrným způsobem. Jedním z takových modelů je Dauerwald – les trvale tvořivý. V lese probíhají sous...

Oblast za polárním kruhem se otepluje až čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Symbolem globálního oteplování se stal před lety poněkud zkratkovitě vyhublý lední medvěd, kterému taje „pevná půda“ pod nohama. Od roku 1979 se ale arktický ledový příkrov zmenšil o rozlohu šesti Němecek a z Grónska odtál ledovec o velikosti Albánie. Místo řešení klimatické změny dochází k akceleraci souboje o zdroje, k...

Donald Trump vyvedl USA z Pařížské dohody. USA jsou druhým největším emitentem skleníkových plynů po Číně a historicky vůbec největším. V tomto kontextu to není dobrá zpráva. Povede to ke zpomalení klesání emisí CO2. Není to ale konec světa. Trend ochrany klimatu to nezastaví. Růst emisí skleníkových plynů zpomaluje a brzy se dostaneme k vrcholu, pak budou emise klesat. Pařížská dohoda funguje, př...

Spoluzakládal hnutí Limity jsme my, které prosazovalo konec těžby uhlí. Byl u začátků platformy Re-set, která hledá řešení sociálně-ekologických problémů. Aktuálně pracuje na doktorandském projektu na Environmentálních studiích FSS MUNI v Brně. Říká o sobě, že je dítě se zelenou plenkou a že ho už moc nebaví babrat se v pocitech, které v člověku vyvolává klimatická změna. Hostem Podhoubí je Jožka...

Co takhle nebilancovat? Co si prostě projít archiv a vypíchnout to nejzajímavější z uplynulého roku? Podhoubí vyrazilo pětkrát mezi lidi, třeba na Besedu u Bigbítu nebo na festival AFO v Olomouci. A taky vyprodukovalo virální video se Zuzanou Navrátilovou, která ve třiadvaceti letech převzala řemeslo po svém zesnulém tatínkovi a přibližuje dříví v lese těžkou technikou i koněm. Všechny díly podcas...

Klára Salzmann se celý život věnuje krajinotvorbě. Poslední dobou je jejím oblíbeným tématem zejména říční krajina. Na Fakultě architektury ČVUT vede ateliér krajinářské architektury. Žije v jižním cípu Brd v domečku u lesa, odkud je to kousek na krásnou louku s výhledy na Plzeň, Nepomuk nebo hřebeny Šumavy. Na štědrodenní procházce jsme si povídali o tom, že krajina jsou lidé, kteří v ní žijí. Vš...

CRASH v Podhoubí, to je spolupráce Radia Wave s Galerií Rudolfinum. K aktuální výstavě Antony Gormley / Pavla Melková vzniklo živé natáčení podcastu Podhoubí přímo ve výstavních prostorách. Diskutovali publicista a spisovatel Jonáš Zbořil a socioložka vědy a medicíny Tereza Stöckelová. Z křoví a odpadu, přímo ze srdce antropocénu se zrodila literární bytost Flora. Zachrání nás návrat k přírodě? Ja...

Restaurace Silo obydlela starou fabriku ve východním Londýně. Interiéry jsou z regenerativních materiálů, suroviny od regenerativních farmářů, pekaři si melou vlastní mouku – dřevěný mlýn se dostal dokonce do loga podniku. Restaurace nemá koš a téměř žádný kompost. Většinu zbytků se daří eliminovat už při plánování procesů. Organické zbytky zpracují ve fermentační laboratoři. Vznikají tak unikátní...

CARE je globální humanitární a rozvojová organizace, která přímo pomáhá ve 109 zemích světa se zásahem přes 160 milionů lidí. I proto je schopná sbírat poměrně robustní data a vyhodnocovat faktory, které přispívají ke zhoršení životních podmínek lidí. Kampaň „Klimatická změna diskriminuje“ propojuje extrémní výkyvy počasí, hlad a rozdíly mezi muži a ženami. Všechny díly podcastu Podhoubí můžete po...

Po proudu Doura se stovky let plaví lodě s nákladem vína, aby se ve sklepích města Porto proměnilo v portské víno. Douro Valley je prestižní turistická značka na seznamu světového dědictví UNESCO. Kopcovité údolí řeky je osázené nekonečnými terasami vinohradů. Vinařství Quinta Vila Rachel s dvousetletou tradicí tu provozuje Tiago Cartageno. Oproti zbytku regionu se vymkl zajetým pořádkům a produku...

Prase je pastevecké zvíře, až 50 % jeho potravy může být zelená složka. Pastva zvyšuje v mase podíl zdravých omega-3 mastných kyselin. Krávy pasené na trávě regenerativním způsobem zlepšují biodiverzitu pozemku. Regenerativně pasená kuřata nemusí být léčená antibiotiky. To všechno je hrozně fajn, ale to nejzajímavější se děje pod povrchem. Půda pórovitá jako houba třeba zmírňuje povodně nebo pomáh...

Baterie založené na lithiu používáme denně. Jsou v mobilních telefonech, laptopech, v elektromobilech i bateriových úložištích, kam ukládáme elektřinu z obnovitelných zdrojů na později. Lithiu se přezdívá bílé zlato a čelní politici jím rádi šermují, když mluví o prosperitě v nízkouhlíkové ekonomice budoucnosti. Údajně jedno z největších úložišť lithia v Evropě leží pod osadou Cínovec. Co všechno...

Systém obchodování s emisními povolenkami je jedním z mnoha ekonomických a legislativních prostředků, který vede ke snižování emisí skleníkových plynů v ovzduší. Funguje na principu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ znečišťovatel platí. Systém ETS (Emissions Trading System) Evropské unie vznikl v roce 2005. S balíčkem Fit For 55, který stanovuje cíle Evropské unie k roku 2030, se rozšířilo obchodování s povolenkami o EU ET...

Deset dnů strávilo pětatřicet dětí v tábořišti Kolčava v Pošumaví. Tábor projektu Do divočiny Prokopa Pitharta a Kateřiny Pithartové Kozinové byl z části zaměřen na poznání a ochranu přírody. Přijela odbornice na netopýry, ornitolog, botanik i entomolog. Samotné děti a dospívající toho o přírodě dost věděly. V rámci programu tak vzniklo Podhoubí od dětí dětem, které je i milou vzpomínkou na prázdn...

Odmalička ji bral taťka do lesa, kde ji zasvěcoval do tajů specifické profese – přibližování dřeva. Dřevo se natěží a je potřeba ho z porostů vytahat. Existuje k tomu několik technik a práce s koněm je k lesu nejšetrnější. Zároveň je nejhůř placená, náročnou údržbu chladnokrevníka nevyváží. Proto Zuzana používá i lesní kolový traktor a vyvážecí soupravu. Tu, pod kterou tragicky skončil její taťka,...

Živé Podhoubí se zvukovou krajinou hudebníka Pavla Jana sledovalo vztah mezi ženským pohlavním orgánem a květem kosatce i fyzické aspekty přímých akcí při blokádách fosilní infrastruktury. Řešila se ochrana starobylých listnáčů ve Žďánickém lese i minimalismus života čtyřčlenné rodiny ve dvou maringotkách. Festivalový stan navštívila výtvarnice a ochránkyně přírody Barbora Lungová a ekologický akt...

V roce 2015 jsme se jako lidstvo právě v Paříži zavázali, že nepřekročíme oteplení planety od 1,5 °C oproti předindustriálnímu průměru. Zdá se, že v letech 2023 a 24, které jsou nejteplejší v historii měření, tuto bezpečnou hranici oteplení překračujeme. Pařížští pořadatelé Letních olympijských her stejně jako Mezinárodní olympijský výbor se chce vyhnout cynismu a nenabízí jen chléb a hry. Olympij...

V předešlém dílu Podhoubí jste mohli slyšet reportáž ze 44. ročníku dobrovolného sečení orchidejových luk na Valašsku kosou. Komunitu kolem kosení svolává Miroslav Janík spolu s ČSOP KOSENKA ve Valašských Kloboucích. Kosa rostlinu přeřízne a nerozseká, živočichové mohou utéct, na louku nevjíždí těžká technika. Kosení je nejšetrnější způsob managementu vzácných bělokarpatských luk. Pobyt v čisté př...

O přírodní rezervaci Bílé potoky pečuje místní buňka ČSOP KOSENKA se sídlem ve Valašských Kloboukách už skoro půl století. Dobrovolníci kolem Míry Janíka se sešli letos už po čtyři a čtyřicáté, aby kosou posekali některé přírodně cenné a druhově pestré svahy Bílých Karpat. Jen díky kosení louky nepohlcuje les. Sklízením sena zase nepřibývají do půdy živiny a zůstává druhová pestrost. Kosení je ale...