iFolklorní zpěvník

Název písničky napovídá, že autor dnešního iFolklorního zpěvníku Josef Kuneš bude povídat o měsíci. Poslechněte si!

Tragačníci, Páter František Přikryl, Hančáci, Soběchleby – co mají jména a názvy společného? Na výlet do malého moravského etnografického regionu vás v novém díle iFolklorního zpěvníku srdečně zve Kateřina Kovaříková, www.iFolklor.cz .

Básník, spisovatel, historik a sběratel folkloru Karel Jaromír Erben je rodákem z Miletína v Pokdrkonoší. O městě se v Erbenově rodině zpívalo v taneční písni s vojenským motivem, kterou v roce 1989 v úpravě Miloslava Rychty natočila kapela pražských Vycpálkovců se sólistou Radkem Rejškem. K poslechu zve Zdeněk Vejvoda, www.iFolklor.cz.

Jsou Romové skutečně stále kočujícím národem? Kde na Moravě sídlí či sídlily starousedlické romské rodiny? Jak s jejich hudební kulturou nakládali sběratelé či etnologové „bílé“ - majoritní společnosti? Poslouchejte další díl iFolklorního zpěvníku autorky Magdaleny Múčkové, www.iFolklor.cz.

Název písničky "Sluníčko už zašlo" napovídá, že autor dnešního iFolklorního zpěvníku bude povídat o slunci. K poslechu srdečně zve Josef Kuneš, www.iFolklor.cz.

Dnešní díl iFolklorního zpěvníku nabízí vzpomínku na nedávno zesnulého Jaromíra Štrunce, dlouholetého primáše cimbálové muziky Valašského souboru písní a tanců Radhošť. K poslechu zve Kateřina Kovaříková, www.iFolklor.cz.

Věno byla v minulosti část majetku, který přinášela žena do manželství. Zpívá se o něm ve svatební písni z Budějovická ze sbírky Karla Jaromíra Erbena, kterou v roce 1975 v úpravě Josefa Krčka natočila kapela souboru Chorea Bohemica se sólistkou Evou Peckovou. K poslechu zve Zdeněk Vejvoda, www.iFolklor.cz.

Už ani krok! Ke kterému zvyku spojenému s vinohradem se daný povel vztahoval? Za co hrozilo nevítanému návštěvníkovi utětí nohy či ruky a čím zpravidla začínal ceremoniál této starobylé tradice? Odpovědi společně s tematickou písničkou nabízí premiérový díl IFolklorního zpěvníku, který tentokrát přináší autorka Magdalena Múčková, www.iFolklor.cz.

Píseň "Červená růžičko, rozvíjij se" přímo vybízí k povídání si o jedné z nejkrásnějších květin. O růžích v dnešním iFolklorní zpěvníku povypráví Josef Kuneš, www.iFolklor.cz.

V dnešní písničce se zpívá o mladém synečkovi, který je uvězněn v železech a jeho milá ho má vyplatit z vojny. Historické prameny uvádějí, že v Hukvaldech se nacházel hrad s hradním vězením. V písni se ale zpívá o zámečku. Kde je tedy pravda? Na lašský výlet do rodiště Leoše Janáčka srdečně zve Kateřina Kovaříková, www.iFolklor.cz . 

Další díl iFolklorního zpěvníku je věnován tématu cizokrajných i domácích koření a zazní taneční píseň Já tak nebudu v podání Malé muziky Plzeňského lidového souboru s originálním sólistou Jiřím Icou Pospíšilem. K poslechu zve tentokrát Zdeněk Vejvoda, www.iFolklor.cz.

Kdo to jsou Japonci, Slípkaři nebo Oreši? O přezdívkách názvů obcí či jejich obyvatel bude premiérový iFolklorní zpěvník, k jehož poslechu vás zve autorka Magdalena Múčková, www.iFolklor.cz.

Že ke hraní není vždycky potřeba hudební nástroj, ale postačí třeba cep, vás přesvědčí Josef Kuneš a jeho dnešní iFolklorní zpěvník.

Víte, že známá valašská „hymna“ není písní lidovou, ale že má svého autora? A že on sám zvěčnil své příjmení v samotném textu písně? K poslechu i zpěvu  dalšího dílu iFolklorního zpěvníku srdečně zve Kateřina Kovaříková, www.iFolklor.cz . 

Verbíři získávali mladé muže ke vstupu do vojska v českých zemích mezi lety 1683–1781. Lákali je pestrými uniformami, alkoholem, penězi, ale i hudbou a tancem. Úřední odvody, nezřídka násilné, pak trvaly až do zavedení všeobecné branné povinnosti (1889). Období odvodů odráží i český hudební folklor, včetně písně pro dnešní den: Na Chodsku ji zaznamenal J. Jindřich, hrají a zpívají členové Chodskéh...

Jak dříve mládenci poznali, ve kterém domě mají svobodné děvče? A co je míněno hlinečkou, o které v dnešním podlužáckém populáru zazpívá Jožka Černý?  Dozvíte se v premiérovém dílu iFolklorního zpěvníku, k jehož poslechu zve autorka Magdalena Múčková,  www.iFolklor.cz .

Pastýřská písnička Ten náš slouha doprovázená pastýřskou troubou zazní v dnešním iFolklorním zpěvníku. A Josef Kuneš vám k tomu prozradí něco z historie pastevectví.

Oslava Svatojánské noci má kořeny jak v pohanských, tak v křesťanských tradicích. Koná se v podvečer svátku svatého Jana Křtitele, slunce se dostává nejblíže k zemi a den je nejdelší v roce. Kytičku devatera kvítí přináší další díl iFolklorního zpěvníku, k jehož poslechu zve Kateřina Kovaříková, www.iFolklor.cz.

Okolí obce Sulislav v dnešním okresu Tachov bylo až do roku 1945 českým národnostním ostrůvkem v převážně německém regionu severozápadního Plzeňska. V roce 1907 zde píseň Sulislavskej kostelíčku zapsal Jaroslav Bradáč. K poslechu nového dílu iFolklorního zpěvníku zve Zdeněk Vejvoda, www.iFolklor.cz.

Následující písničku najdete už ve druhé Bartošově sbírce z roku 1889. Víte, od jakého data se z Prešpurku stala Bratislava? A že nechybělo mnoho, aby se slovenská metropole jmenovala po americkém prezidentovi? V novém dílu IFolklorního zpěvníku se také dozvíte, proč se v moravských písních zpívá o kasárni ležící u Prešpurku. K poslechu zve autorka Magdalena Múčková, www.iFolklor.cz.

Ševcovská písnička z Chodska s názvem Bára-cára je zajímavá svým žertovným textem i úspornou úpravou, ve které jsou použity nafukovací dudy a fanfrnoch. Nový díl iFolklorního zpěvníku připravil Josef Kuneš, www.iFolklor.cz

Víte, co vyjadřuje název jedné z největších městských částí Brna? A díky které osobnosti mají „Marvani“ úctyhodnou sbírku lidových písní a tanců? K poslechu dalšího dílu iFolklorního zpěvníku a pěkné písníčky srdečně zve Kateřina Kovaříková, www.iFolklor.cz. 

Dnešní slovenský (a na Moravě domestikovaný) populár si jistě zazpíváte všichni. Poznali byste jen po hlasu jeho interpretku? Víte, že její rodný kraj je několik stovek kilometrů od jejího brněnského zakotvení a působení? K poslechu či raději spoluzpěvu premiérového dílu iFolklorního zpěvníku zve autorka Magdalena Múčková, www.iFolklor.cz.

Píseň "Potřekovo pěkná ves" zmiňuje název obce Postřekov ležící v podhůři Českého lesa. O Postřekovu bude řeč i v dnešním iFolklorním zpěvníku, který pro vás připravil Josef Kuneš, www.iFolklor.cz.

Téma roboty a rebelií v českém folkloru bylo zejména v 50. letech 20. století značně preferované. Mnohé záznamy však jsou – bez ohledu na ideologie – působivou výpovědí o těžkém životě našich předků. V dalším dílu podcastu zahraje soubor Musica Bohemica a zaměříme se na píseň se vztahem k selské rebelii roku 1775. K poslechu zve Zdeněk Vejvoda, www.iFolklor.cz.