Hradec Králové

Malebné městečko Miletín v Královéhradeckém kraji a jeho okolí s tajemnými místy na Podzvičinsku se zapsalo do srdce slavného českého básníka Karla Jaromíra Erbena. A nejen do srdce, ale i do jeho baladické tvorby, kterou soustředil do sbírky Kytice. V okolí Miletína ji připomíná poetická Erbenova stezka.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Kynuté rohlíčky máčené v másle peče Roman Paulus. Rada z etikety: Jak držet nůž. Výroba povidel jako společenská událost. Startuje hlasování o recept desetiletí!

Ke kávě, mléku nebo kakau. Měkoučké rohlíčky se na jazyku jen rozplývají. „Lepší, než jsem si představoval,“ říká šéfkuchař Roman Paulus o receptu Stanislavy Kotlabové, která s ním zvítězila ve sladkém ročníku 2025.

Diabetická retinopatie je velmi vážné onemocnění sítnice. Vzniká jako komplikace cukrovky a v Česku jím trpí přes 100 000 lidí. Také panu Tomášovi cukrovka a zhoršený zrak tvrdě zasáhly do života. Po náročné a úspěšné operaci levého oka se ale mohl vrátit ke všem svým aktivitám.

Tentokrát jsme na kraji Špindlerova Mlýna, kde už od jara probíhá čilý stavební ruch. Pracuje se na propojení obou hlavních částí špindlerovského lyžařského areálu. Mým hostem je vedoucí provozu lanových drah Jiří Kolín, nechá nás nahlédnout pod pokličku toho, jak se staví nové lanovky.

Nůž ještě dřív, než se stal jídelním nástrojem, byl obyčejnou zbraní. Muži u sebe nosili dýky, ženy už od renesance zase malé nožíky, a těmi si každý vypomáhal také při konzumaci. „Dříve se jedlo tak, že třemi prsty hodovníci uchopili kousek pečínky, nožem odkrojili a třemi prsty vložili do úst,“ vypráví mistr etikety Ladislav Špaček.

Dělostřelecká tvrz Bouda u Těchonína v Pardubickém kraji měla být součástí československého pohraničního opevnění, které vznikalo v letech 1935 až 1938 jako obrana před rostoucí mocí hitlerovského Německa. Stavbu se před vypuknutím války nepodařilo dokončit, přesto se opevnění stalo symbolem odhodlání tehdejšího Československa bránit svůj stát. Po událostech z podzimu 1938 pevnostní systém nakonec...

Povidla, to je jeden z typických způsobů zpracování ovoce na venkově. Především švestková, ale taky borůvková, hrušková, jablková, třešňová, bezinková a další, se ve střední a pak i východní Evropě, všude tam, kde je dostatečně rozvinuté ovocnářství, vyrábějí minimálně od 16. století.

V době přísného přidělování příslibů financí na cesty do kapitalistické ciziny se moje žena, společně s její maminkou, tetou a naším švagrem rozhodli vydat se škodovkou na cestu do Francie za strýčkem, bratrem tchýně. Ta pocházela ze sedmi dětí a jednoho dne se ozval z francouzského jihu bratr, o kterém si myslely obě jeho sestry, že už neexistuje.

Ve stínu slávy Kutné Hory leží obec svatý Mikuláš a v jejím katastru leží národní kulturní památka, která v krajině působí jako zjevení.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm: 01:03 Rozhovor se šarmantním Jiřím Suchým 04:03 U příležitosti Mezinárodního dne kávy si povíme, jak kávu správně vybrat 08:53 Módní trendy: Poradíme, jak se obléci v čase babího léta 13:11 Expert na etiketu Daniel Šmíd a znalost dress code 18:17 Kosmetický rádce a peelingy 22:33 30. ročník ankety Šarmantní osobnost jde do finále

Krajská soutěžní výstava králíků, holubů a drůbeže Pardubického kraje se soutěží mladých chovatelů odstartuje pro veřejnost o víkendu 17. a 18. října. Přípravy ale začínají už několik týdnů před akcí.

Na okraji slavné vilové čtvrti Westend v Karlových Varech stojí Becherova vila. Nechal si ji postavit Gustav Becher, majitel a pokračovatel rodinného podniku vyrábějícího známý bylinný likér. Projekt vily vytvořil karlovarský architekt Karl Heller, stavba byla dokončena v roce 1914. Dvoupodlažní dům s mansardovým podkrovím měl rodině poskytovat pohodlné bydlení i reprezentativní zázemí.

Každý týden pro vás v Českém rozhlase Hradec Králové připravujeme aktuality a zajímavosti ze společenského i kulturního života v Královéhradeckém kraji. Které reportáže vzbudily na sociálních sítích za posledních sedm dní největší pozornost? Tady jsou pěkně pohromadě. To nejlepší na našem webu.

Správa Krkonošského národního parku hledá možnosti, jak problému čelit a ochránit vzácné druhy. „Situace si vyžaduje hlubokou odbornou diskusi,“ vysvětluje její mluvčí Radek Drahný.

Ve dvorském safari parku chovatelé vážili želvy. Třeba želva obrovská může dosáhnout hmotnosti 150 až 250 kg, ostruhatá je menší a o něco lehčí, ale i tak není snadné dostat tyto plazy na váhu.

Moderuje Michal Klokočník.

Vídeňská Albertina, muzeum světového významu s rozsáhlými sbírkami, letos slaví 250 let své existence. S téměř 1,3 milionem návštěvníků ročně se řadí mezi nejnavštěvovanější rakouské výstavní instituce.

Je tu poslední díl seriálu Českého rozhlasu Hradec Králové o stopách Václava Havla v Královehradeckém kraji. V létě roku 2010 natáčel Václav Havel ve vile Čerych v České Skalici film Odcházení.

Pocit sucha v ústech zažije občas každý. „Často je to psychogenní a takzvaně akutní a krátkodobé sucho. Když však trvá delší dobu, je to docela problém, protože slina má spoustu důležitých funkcí,“ říká Kateřina Cajthamlová.

Teď se projedeme na kole, posvištíme z pořádného kopce pěkně dolů, jak to má rád i známý český závodník na horských kolech František Žilák z Police nad Metují, který je skvělý hlavně v náročném a těžkém terénu. Stal se mistrem České republiky v enduru, je šestinásobným mistrem republiky.

Věděli jste, že když člověk vypije moc vody, může ho to i zabít? Voda je zcela zásadní pro život jak ho známe.

Kaštan v kapse přináší štěstí. Kaštany v počtu vašeho věku plus jeden navíc se dávají pod postel – podle dávné tradice tak mají do jara chránit před nachlazením, revmatem a taky odebrat z těla negativní energii.

Pozorování opeřenců, jak se vesele slétávají ke krmítku, je oblíbená kratochvíle nejen na podzim, ale i během celého chladného období. Ptačí krmítko přitom nemusíte hned kupovat. Zkuste si ho sami vyrobit. Právě podzimní čas k tomu přímo vybízí. Je to opravdu jednoduché a s trochou šikovnosti to zvládne každý.

Po Amatérské jeskyni je druhým nejdelším podzemním systémem u nás. Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu na jižní Moravě je dlouhá přes 18 kilometrů. Lidé ji navštěvovali už v období paleolitu. Kromě úkrytu byla jeskyně využívána i jako pohřebiště či svatyně. Dnes je přístupná jen výjimečně několikrát do roka. Strmou skálu nad portálem jeskyně s oblibou zdolávají horolezci.