Vltava

„Vedle umění pro veřejný prostor se při plánování komunitního života na sídlištích počítalo i s takzvanou živou kulturou. Samozřejmě oficiální a nezávadnou,“ říká Vladimir 518 ve třetí epizodě série Betonový lidi. Poslechněte si, jak se plánovala a realizovala oficiální kultura českých sídlišť. Ve třetí epizodě série Betonový lidi promlouvá kurátorka Denisa Václavová, historik a teoretik umění a a...

Na Barrandově jsme chtěli postavit město. To byla naše utopie, protože z těch krabic moc udělat nešlo. Soustředili jsme se na urbanismus, na fungování, říká architekt a urbanista Zdeněk Hölzel. Poslechněte si bonus ke třetí epizodě série Betonový lidi.

Jsou v ní i umělecká díla současných českých výtvarníků a sochařů. Po kterých tvůrcích sběratelé dnes nejvíce prahnou? Proč je sběratelství umění v Česku na vzestupu? Saša Michailidis se ptá Antonína Jiráta a poradce a Adama Hnojila.

Jednou ze sfér, v níž momentálně hrají generativní umělá inteligence a rozsáhlé jazykové modely velkou roli, je překvapivě literatura. Už teď se diskutuje o tom, jestli umělá inteligence připraví překladatele o práci, nebo jestli se bez práce špičkových překladatelů – a zvlášť v oblasti náročné, umělecké prózy – prostě neobejdeme.

Ta přináší nový pohled na paneláková sídliště. Jak ale o moderních sídlištích přemýšlí současní architekti, urbanisté a odborníci na veřejný prostor? Lze se z panelové výstavby nějak poučit? Saša Michailidis se ptá Filipa Tittla a Laury Doležalové.

Historik Jan Klíma vypráví o svých zkušenost z Afriky, o účasti na Expedici Monoxylon i o vdečnosti za to, že žijeme v kulturní a fungující zemi.

Byla editorkou Havlových textů a spolu se svým manželem režisérem Andrejem Krobem taky jeho blízkou přítelkyní. Ve Vizitce jsme na něj v den nedožitých devadesátých narozenin zavzpomínali. „Havel si v sobě nesl velmi silné faustovské téma. Oslovilo ho, když byl v roce 1977 poprvé ve vězení,“ vypráví ve Vizitce a dodává: „Mrzí mě, že se dnes tolik Havlovy divadelní hry nehrají, mají mnohé co říct i...

Léto se přehouplo do podzimu a tady na jižní Moravě, kde žiju, nám konečně chvílemi prší. Chodím v dešti, záměrně bez deštníku, protože po měsících, kdy byly z nebe padající kapky jen vzdálenou vzpomínkou, působí nynější přepršky jako vítaná a osvěžující mana.

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Když do poklidného evropského obchodního rybníčku vjede dravá americká ryba.

Kniha plná turistických plákátů ukazuje, že tahle země nebyla na jedno brdo; Stingovi je 75; zeleně natřená střecha není udržitelná architektura. Moderuje Saša Michailidis.

Když jsem studoval v Řecku, do univerzitní učebny si pravidelně chodil lehnout pes. Ležel vzadu za lavicemi a nikomu nepřekážel. Po vyučování šel… – chtěl jsem říct domů, ale ten pes žádné doma neměl.

Britský zpěvák a multižánrový hudebník Sting oslaví 2. října 75. narozeniny. Jak to, že dokáže tak umně propojovat pop s prvky rocku, jazzu, reggae, soulu i klasické hudby? Saša Michailidis se ptá Anny Marie Schorm a Ondřeje Konráda.

V novém cirkusu posouvá možnosti jednotlivých artistických disciplín a ve svém performativním umění kombinuje různé cirkusové techniky. Za svoji inscenaci Frekvence je nominovaná na Cenu Thálie v kategorii Alternativní divadlo. Zkoumá v ní možnosti svého těla za pomoci technologií, které v reálném čase snímají její tepovou frekvenci. „Nejdřív jsem si myslela, že tepovou frekvenci nejvíc zvýším poh...

Až někdo z vědců rozluští, za jakých podmínek se houbové zárodky mění v plodnice, dostane Nobelovu cenu. Já zatím žádné teorie nepíšu. Jen chodím po lipnických lesích a pozoruji. – Trpělivě sbírám příběhy a jsem zvědavá, co najdu. Vědec by řekl, že „shromažďuji data“.

Saša Michailidis se ptá editorky knihy VISIT Czechoslovakia! Příběhy českých a slovenských cestovatelských plakátů Lindy Kudrnovské a literárního historika Martina Bedřicha. Nová publikace přibližuje historii Československa od roku 1918 až do jeho zániku v roce 1992. Praha, lázně, hory, folklor, architektura, příroda...

Za ztvárnění manžela Hedy Gablerové v Ibsenově dramatu v Národním divadle pod režijním vedením Viktora Bodóa se dostal do užších nominací na Cenu Thálie. Psychologicky s ostatními herci inscenaci pečlivě pitvali a řešili nepřeberné množství detailů včetně toho, co nosí postavy v kapsách. „Myslím, že Heda Gablerová je o prazákladní pravdě, díky tomu, že postavy nežijí v pravdě, se dostaly tam, kde...

Pořídil jsem si do telefonu aplikaci na rozpoznávání ptáků. Zachytit neustále se pohybující a v různě vysokém roští či stromech mizející opeřence fotoaparátem se mi moc nedaří. Zato určování ptačích druhů podle zpěvu mě baví nesmírně.

„Systém, kterému idea masové prefabrikace bydlení vyhovovala, ji sám začal degradovat. Z plánů, které podněcovaly nadšení ze života v budoucnosti, se stávala monotónní realita, která měla k původním představám daleko,“ říká Vladimir 518 ve druhé epizodě série Betonový lidi. Realizaci sídlišť rozebírá s historikem a teoretikem umění a architektury Rostislavem Šváchou, architektem a urbanistou Zdeňk...

„Architekti sídliště po revoluci zcela vypustili ze svých portfolií. Změnilo se to až koncem devadesátých let, kdy o sídlištích začali vážně mluvit Josef Pleskot a Ladislav Lábus,“ říká Rostislav Švácha. Historik a teoretik umění a architektury je hostem bonusového rozhovoru ke 2. epizodě série Betonový lidi. Tématem je degradace původních myšlenek za českými sídlišti.

Saša Michailidis se ptá historika a popularizátora architektury z plzeňského spolku Pěstuj prostor Petra Klímy a architekta Jiřího Zábrana, oba jsou zakladateli Plzeňského institutu současné architektury. Letošní Den architektury je ve znamení nedostupnosti bydlení v Česku. Jakou roli by mohla sehrát při řešení tohoto nepříznivého fenoménu udržitelná architektura? Jaké jsou její hlavní zásady a pr...

Jeho alternativní kapela Ty Syčáci vydává nové album DLOUHÁ ŠIROKÁ A BYSTROZRAKÁ. Tak si říkají fiktivní performerky, které si sám vymyslel. Album podle něj dělá dlouhý nos na patriarchát i konformismus. „Je to feministický konceptuální příběh. Dominance a to, že někdo někomu šéfuje, vyvane ve prospěch spolupráce a kreativní partnerskosti,” vysvětluje ve Vizitce, kde taky přiznává, že se jeho fyzi...

Co ještě může na tvorbě Václava Havla překvapit? Nová minisérie Vltavy představuje méně známé dramatické texty – od raných jednoaktovek a skečů ze 60. let až po poslední hru z roku 2010. Redaktorka Veronika Jošková Štefanová si o nich povídá s teatroložkou Lenkou Jungmannovou z Akademie věd, odbornicí na českou dramatiku druhé poloviny 20. století.