Spotlight

Nikdo nejsme připravení, všichni jsme zaspali. I bohaté arabské státy, které věřily, že mají na vše dost peněz. Ale když se podíváme třeba do České republiky, tak my nejsme připraveni vůbec na nic, varuje bezpečnostní expert Milan Mikulecký, který pět let pracoval pro vládu v Abú Dhabí.

Richard Chlad, sponzor Motoristů a totalitní ideolog svazáků a lektor KSČ, do strany vstoupil proto, aby ji ničil zevnitř, tvrdí on sám. Historik Petr Blažek říká, že takoví odbojáři či agenti, kteří pak skončili na popravišti, skutečně existovali. Tohle prý ovšem případ Chlada nebude. O realitě 80. let Blažek mluvil v pořadu Spotlight News, kde byl hostem reportéra Ondřeje Stratilíka.

Digitální závislost funguje jako každá jiná droga. „Je to hrozně rychlé a vzniká to nepozorovaně,“ upozorňuje expert na protidrogovou politiku Jindřich Vobořil. „Lidi nenapadne, že se to v těle překrývá stejnými procesy jako třeba heroin. Zní to neuvěřitelně, ale opravdu to tak je a zbavit se toho je hrozně těžké.“

„Většina propagandistických talk show se věnuje výlučně Íránu, dokonce jako by zapomínaly na válku na Ukrajině,“ hlásí z Moskvy náš spolupracovník Jiří Just. „Je to zase ten tradiční propagandistický vír, že Spojené státy si dělají, co chtějí, a že to jsou to imperalisté.“ Reálně ale Rusko pro Írán nic udělat nemůže.

Napětí na Blízkém východě podle výzkumníka Michala Smetany z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy přesahuje rámec lokálního konfliktu a zapadá do širšího rozpadu mezinárodního řádu. V rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové upozorňuje, že současná situace není třetí světovou válkou, ale vytváří podmínky, které ji mohou v budoucnu přiblížit.

Pochody savanou v tropickém vedru, gorily jen pár metrů od lodě i nečekaná honička s policií. Fotografka Alžběta Jungrová ve Spotlightu Aktuálně.cz vypráví o expedici českých umělců do Republiky Kongo, která má upozornit na ohrožené druhy zvířat a pytláctví.

Ruský internet se potýká s rozsáhlými výpadky, které podle odborníků souvisejí se zaváděním přísné cenzury a takzvaných „bílých seznamů“ povolených stránek. Obyvatelé Moskvy i dalších měst hlásí nefunkční mobilní sítě i výpadky GPS. Zatímco běžní občané jsou tlačeni do izolace, ruská elita blokace nadále obchází. Situaci popisuje přímo z ruského hlavního města novinář Jiří Just.

Vojtěch Hönig pomáhal jako kameraman České televize pokrývat válku na Ukrajině. Z ČT se ale rozhodl odejít a založil neziskovou organizaci Generaci Nika – v rámci workshopů se snaží teenagerům z oblastí zasažených válkou předat něco ze svého kameramanského řemesla. „Podařilo se nám vytvořit nějaký bezpečný prostor, kde mohou sdílet své zážitky. Celý proces je zaznamenaný v seriálu.“

Z Perského zálivu na světové trhy proudí dvacet procent světové produkce zemního plynu. A jeho cena okamžitě po začátku konfliktu vystřelila nahoru. Spotřebitelé se tak teď přeplácejí, aby koupili tankery s ropou a plynem, které jsou momentálně na moři.

Představa amerického prezidenta Donalda Trumpa, že po konci bombardování Íránci svrhnou stávající režim, je naivní. V rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou to tvrdí expertka na Írán z Karlovy univerzity Zuzana Kříhová.

„Konečně! Díky Bohu!” komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS) včerejší projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen na jaderném summitu. Německá politička, která sama hlasovala pro odchod od jádra, v něm prohlásila, že snížení podílu jaderné energie v Evropě bylo strategickou chybou. „Byly doby, kdy na mě zelení křičeli, že slovo jádro nesmím vůbec vyslovit,” vzpomíná Vondra.

Operace proti Íránu byla dobře a dlouze připravována. Možná i několik let, myslí si bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Poukazuje přitom na obrovský technologický náskok Američanů před zbytkem světa, ale zároveň varuje před podceněním Íránců. „Stát, který je schopen vyrábět balistické rakety, nikdy nepodceňujte!“

Průjezdnost Hormuzského průlivu se snížila na desetinu. Je to dáno tím, že dramaticky narostly ceny pojistek za lodní přepravu. Některé pojišťovny dokonce situaci vyhodnocují jako natolik rizikovou, že zcela zrušily nebo pozastavily pojištění válečných rizik. Kvůli nemožnosti vyvézt energie do cílových destinací zavládla na trzích panika, konstatuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Česko od začátku ruské invaze podporuje pomoc Ukrajině, nyní ale hrozí její omezení. Plánované škrty vlády Andreje Babiše mohou podle Martina Kroupy, zakladatele organizace Strong Europe a člena správní rady Paměti národa, znamenat nejen konec konkrétních projektů, ale i mezinárodní ostudu. Paradoxem zůstává, že ukrajinští uprchlíci do českého rozpočtu přinesli více peněz, než kolik stát na pomoc...

Zatímco svět s napětím sledoval nedávné útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstalo jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?

Jak to nakonec dopadne, je nakonec do jisté míry trochu překvapení i pro nás samotné, říká ke vzniku nového alba skupiny Tata Bojs Milan Cais. Jedenáct nově napsaných písní prý vznikalo šest let. „Jestli to album bude dobré nebo špatné, nad tím se tolik nezamýšlíme. Snažíme se vždy udělat tu jednotlivou písničku jak nejlíp to jde."

Lékařka Pavla Špinarová, která dlouhodobě žije v izraelské Netanji, se během rozhovoru nacházela přímo v protiraketovém krytu. Izrael v těchto dnech čelí odvetným útokům Íránu a sirény se v některých oblastech ozývají několikrát denně. Podle Špinarové je však většina obyvatel na podobné situace zvyklá a dlouho je očekávala, jak říká v pořadu Spotlight News Matyáše Zrna.

„Kurdové už úplně otevřeně tvrdí, že se tam může něco semlít. Z Iráku do Íránu už se dokonce přesouvají kurdské jednotky, které tam předtím bojovaly s Islámským státem,“ tvrdí novinář a cestovatel Pavel Pawluscha Novotný. A v kontextu dalšího vývoje v zemi upozorňuje na pestrost íránského obyvatelstva, které se skládá z mnoha etnických skupin.

Bude to bolet Evropu, která bude platit víc za ropu a plyn. Bude to bolet státy Perského zálivu, které jsou závislé na prodeji ropy a plynu. Bude to bolet Čínu a jihovýchodní Asii. Kdo se může zaradovat, je Ruská federace, protože zvýšené ceny energetických surovin hrají do karet Putinovi, prozrazuje Josef Kraus, odborník na Írán z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. 

Pořežete se na cirkulárce a s prsty v sáčku se dopravíte někam na ambulanci. Tam vás ošetří, abyste nevykrváceli a pak řeknou: „Chirurg tady zrovna není, takže zhruba tak za dva, za tři měsíce…“ Přibližuje aktuální stav české psychiatrické a psychologické péče o děti a mladistvé ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková.

Z pěstitele avokáda se vypracoval na nejmocnějšího drogového bosse Mexika. Armáda ho dopadla díky schůzce s milenkou. Jeho smrt ale nic nezmění. „Je strašně uspokojující vidět, jak ty záporáky někdo chytá nebo zabíjí. Ale on je vždycky někdo nahradí, protože ten byznys je prostě strašně výhodný,“ popisuje dopadení „El Mencha“ Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd UK.

Debata o plošné regulaci mobilních telefonů ve školách v Česku sílí. Zatímco většina evropských zemí v posledních dvou letech přistoupila k omezením, Česká republika ponechává rozhodnutí na jednotlivých ředitelích. Podle ředitele vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karla Strachoty by ale měl převzít iniciativu stát. „Já nebudu používat slovo zákaz, já budu používat slovo regulace,“ říká.

Umělá inteligence je podle historika a politologa Lukáše Sedláčka zrcadlem, ve kterém se jako společnost začínáme vidět bez příkras. „Je to takové strašně hezké zrcadlo, občas teda děsivé, toho, kým vlastně jsme,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Terezy Engelové.

V prostředí české katolické církve se podle psychologa a právníka Ladislava Koubka a zakladatele spolku Pro čistou církev Jana Rozka stále nedaří otevřeně a systematicky řešit případy sexuálního zneužívání. V rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové otevřeně popsali nejen vlastní zkušenosti, ale i mechanismy, které podle nich vedly k dlouholetému mlčení.

Estonsko si 24. února nepřipomíná jen výročí své nezávislosti, ale i další rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V Tallinnu se konala tradiční vojenská přehlídka, která letos získala ještě silnější symbolický rozměr. „Určitě bych řekl, že jo,“ odpověděl reportér Aktuálně.cz Jaroslav Synčák na otázku, zda lze přehlídku chápat jako varování Rusku.