Podcasty Aktuálně.cz

“Pro Rusko je nejdůležitější, že se bude dál jednat,” říká novinář žijící v Moskvě Jiří Just. Podle něj je při vyjednávání zásadní spor o území. “Ruská média o tom referují tak, že je teď míč na straně Donalda Trumpa a on by měl přinutit Ukrajinu vzdát se území,” doplňuje.

O rovných příležitostech ve vzdělání a podpoře romských studentů mluvil v podcastu Chytré Česko Mgr. Štefan Balog, manažer stipendijního programu organizace Romea. Program pomáhá romským studentům i žákům lépe se uplatnit ve škole i v budoucím pracovním životě.

Evropská unie nás provází už 21 let. Za tu dobu se vyrojilo spoustu spekulací o tom, jak nám politici z Bruselu či Štrasburku něco přikazují a o našich životech rozhodují "o nás bez nás". Jenže ve skutečnosti s návrhy musí souhlasit všechny země, včetně našich zástupců. V novém dílu podcastu Evropa v souvislostech o tom, jak Češi členství v EU vnímají, mluvíme s analytikem Filipem Neradem.

Ve světovém měřítku bohatství patří Česko k bohatým zemím a v evropském měřítku jsme mírně nadprůměrní. Statistická data ale nikdy nevyjadřují pocit reálného člověka, konstatuje ekonom Jiří Rusnok. V malé otevřené ekonomice, jako je ta česká, podle něj nelze příliš přeceňovat roli vlády. "A je to svým způsobem dobře, protože my v té kvalitě vládnutí neexcelujeme."

Odchod jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS po více než dvaceti letech stranu zasáhl v citlivém okamžiku. Nejde však jen o další spor uvnitř občanských demokratů. Krok výrazné regionální osobnosti otevírá starou debatu o tom, proč se české pravici opakovaně vrací stejné příběhy - a proč se většina odštěpeneckých projektů nakonec ukázala jako slepá ulička. Poslechněte si nejnovější epizodu podca...

Epidemie žloutenky v České republice se skutečně trochu vymkla kontrole, uznává epidemiolog Roman Prymula. „Zásadní problém je v tom, že dětská populace nemá příliš viditelné příznaky, ba naopak – téměř 90 procent má v podstatě tak mírný průběh, že to není vidět. Infekční ale jsou.“

Gad Šimron je bývalý agent Mosadu a spisovatel. Narodil se v roce 1950 v Tel Avivu a po studiích historie začal pracovat pro izraelský veřejnoprávní rozhlas. V 70. letech ho do svých řad zverbovala izraelská tajná služba Mosad. Deset let se podílel na jejích operacích v nejrůznějších koutech světa.

Generální ředitelka Finanční správy České republiky Simona Hornochová si při nástupu do funkce v roce 2023 kladla za cíl zlepšit pověst celé instituce. Teď říká, že jí to snad daří. 

Pixelová grafika nikdy nikam nezmizela, jen se přesunula „do kouta“ a v posledních letech zažívá obrovský boom. Styl, který kdysi definoval 8 a 16bitové herní konzole, se stal živou, výdělečnou a moderní volbou pro desítky nezávislých studií i jednotlivců. A jak se ukazuje, i na první pohled "zastaralá" technologie může vydělávat miliony. 

Jurij Ušakov je dlouholetý poradce Vladimira Putina a architekt ruské zahraniční politiky, vysvětluje z Moskvy novinář a spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just. Ministr zahraničí Sergej Lavrov je podle něj v tomto ohledu pouhým vykonavatelem Ušakovy a Putinovy vůle.

V září 2013 zastupitelstvo Hlavního města Prahy odsouhlasilo vypracování nového územního plánu. V roce 2025 jsme se ho dočkali. Měl by pomoci jednodušší a rychlejší výstavbě i lepší dopravní dostupnosti. V pilotním díle podcastové minisérie Praha 2.0. ho představují Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje a Ondřej Boháč, ředitel IPR. Pilotní epizoda je úvodem...

Česko se po volbách sotva nadechlo a politická scéna už zase řeší dva staronové příběhy: státní rozpočet a střet zájmů Andreje Babiše. Z jednání rozpočtového výboru přichází zprávy o sporech, emocích i rozdílných výkladech čísel. A do toho se vrací téma, které z české politiky nikdy úplně nezmizelo: střet zájmů Andreje Babiše. Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu Politická šikana.

„Andrej Babiš má tu vlastnost, že se ze všech problémů dokáže vymotat. Někdy lépe, někdy hůře a někdy je to třeba takové kličkování mezi zákony,“ konstatuje v kontextu řešení střetu zájmů politický komentátor Václav Dolejší. Dodává ale, že to je koneckonců něco, co na něm mnozí voliči hnutí ANO obdivují.

"Zdá se, že to, čeho se mnozí báli – tedy jakéhosi mnichovského momentu -, prostě nenastává," říká po nedělním jednání v Ženevě zmocněnec vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Klíčové podle něj je, že americký ministr zahraničí Marco Rubio označil uskutečněné rozhovory mezi Ukrajinci, Američany a zástupci Evropy za velmi konstruktivní.

„Mám pocit, že se to teď všechno otřásá. Že ty věci, co byly samozřejmé, nejsou úplně samozřejmé a že na to začínáme postupně všichni přicházet,“ konstatuje herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová. Od politiky si prý drží relativní odstup, vnímá ale jako důležité, aby byl člověk trochu v obraze a o nabytou svobodu pečoval.

Dnes je to přesně třicet let od chvíle, kdy bosenský prezident Alija Izetbegovič, srbský prezident Slobodan Miloševič a chorvatský prezident Franjo Tudjman uzavřeli dohodu, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině. V současnosti se ale o oblasti bývalé Jugoslávie mluví jako o potenciálním ohnisku dalšího konfliktu v Evropě.

Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat Donbas a souhlasit s redukcí své armády. To jsou jen některé z bodů údajného mírového plánu, o kterém podle médií v utajení jednají Američané s Rusy. Například podle analytiků Institutu pro studium války znamenají takové podmínky de facto ukrajinskou kapitulaci. Novinář Jiří Just, který dlouhodobě žije v Moskvě, ale tvrdí, že problém bude mít i Kreml.

Vietnam je ve videohrách nejčastěji spojován s válečnými konflikty a většina titulů jej zobrazuje z pohledu západních armád. Stejný rámec používá i český Vietcong, který se stal u nás kultovní hrou. Při návštěvách válečných tunelů Cú Chi však průvodci často reagují s překvapením, že podobná videohra vznikla právě v České republice — a ne v některé ze zemí, které se na válce přímo podílely.

Evropa si zřejmě vyhodnotila, že konflikt v Súdánu pro ni není důležitý, konstatuje politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Bohumil Doboš. Vzápětí ale vysvětluje, proč by tato válka Evropany zajímat měla: „Jde o množství násilí, které tam probíhá. Pokud se chce Evropa tvářit jako nějaká normativní mocnost, tak na tohle musí poukazovat.“

Erotická videa údajně zachycující Jindřicha Rajchla otevřela spor, který už dávno není jen o soukromí. Podle advokáta Aleše Rozehnala jde především o to, zda politik žije v příkrém rozporu s hodnotami, které veřejně hlásá. Podobně nejasná hranice mezi osobním zájmem a výkonem veřejné funkce se ukazuje i u Andreje Babiše, jen v mnohem rozsáhlejším a právně složitějším měřítku.

Podle nových cílů, které byly schváleny v rámci Severoatlantické aliance, čeká českou armádu zvýšení personálních kapacit na 35 až 40 tisíc lidí, říká bezpečnostní analytik Jan Kofroň. Dosažení takové mety bude ale podle něj velmi složité.

„Tato země nebyla zralá na nic a nejméně na nějakou ústavní revoluci,“ hodnotí situaci z listopadu 1989 bývalý český premiér Petr Pithart. Nebýt Václava Havla, zřejmě by nastala nekonečná hádka o to, kdo by se toho měl ujmout. „Jeho autorita v disentu byla neotřesitelná,“ konstatuje s tím, že velkou autoritu měl později i v Občanském fóru a nakonec i v celé české společnosti.

Sledujte v den 36. výročí Sametové revoluce diskuzi tří předáků studentského hnutí Stuha. Marek Benda, Jiří Dienstbier mladší a Martin Klíma ve Spotlightu s Matyášem Zrnem vzpomínají na klíčové okamžiky dnů, které vedly k pádu komunistického režimu. 

Pokud jde o zájem a cit Čechů pro módu, jsou módní návrhářky Ilona Donátová i Natálie Dufková optimistky. „Dav se někdy možná nezdá být šik, ale když to ženy nebo muži potřebují, tak se obléknout umí,“ konstatuje Donátová. A že se situace – zvlášť v posledních letech – zlepšila, si myslí i její mladší kolegyně.

Zakladatel Keen Software House Marek Rosa, autor her Space Engineers a AI People, tvrdí, že éra lidských programátorů končí. Umělá inteligence podle něj brzy zvládne psát kód, tvořit grafiku i design her rychleji a levněji než lidé. A hrát je budeme s postavami, které se samy učí myslet, hádat i žít.