Spotlight

„Válka je v Rusku zakázané slovo. Výročí se neslaví, mluví se o tom jen potichu a v soukromí.  Více než šedesát procent Rusů si přeje, aby mír nastal co nejdřív. Představují si to ale tak, že Donald Trump praští do stolu a přinutí Zelenského, aby akceptoval ztrátu Donbasu. O nějakém kompromisu nechtějí Rusové slyšet,“ popisuje náladu v Moskvě náš spolupracovník v Rusku Jiří Just.

Ukrajinci dovedou válku inovovat. Protože musí – bojují o přežití,“ říká novinář a analytik serveru The Kyiv Independent Adam Sybera. Obává se, že Vladimir Putin válku nemůže ukončit, protože na ní stojí celý jeho systém. „Stále hledáme nějakou logiku, ale Vladimir Putin není racionální hráč,“ konstatuje.

Česko je podle sociologa Daniela Prokopa zemí s relativně stabilní ekonomikou, ale se zhoršujícím se duševním stavem společnosti. „Ekonomicky jsme na tom lépe, než v roce 2022, 2023. Vrátili jsme se do stavu před ekonomickou krizí, nebo už jsme trošku i nad ní. Duševní stav toho obyvatelstva je horší, než v roce 2021,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.

Prezident je v Česku stabilizačním symbolem, kterému veřejnost přisuzuje větší moc, než ve skutečnosti má. Podle historika Martina Gromana si do hlavy státu stále promítáme představu panovníka. A zatímco se upínáme k Hradu, skutečnou moc často přehlížíme jinde.

Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu dál ochromují život v zemi. V Kyjevě, kde se teploty v posledních dnech propadly až k minus dvaceti stupňům, řeší tisíce lidí výpadky tepla i elektřiny. Přímo z ukrajinské metropole situaci popsal redaktor Aktuálně.cz Jaroslav Synčák.

Bezpečnostní konference v Mnichově nepřinesla podle šéfredaktora Voxpotu Vojtěcha Boháče zásadní posun v podpoře Ukrajiny ani jasnější vizi evropské bezpečnosti. Mezitím Rusko pokračuje v hybridní válce.  Právě vlivové ruské operace se Boháčovu týmu podařilo rozkrýt až k neprůhledným zahraničním strukturám a kontaktům sahajícím do ruského prostředí.

Petr Macinka na bezpečnostní konferenci v Mnichově rozvířil české i zahraniční publikum. Zatímco někteří oceňují jeho ostrý tón vůči Hillary Clintonové, jiní upozorňují na argumentační faul při debatě s polským ministrem Sikorským o demokratickém deficitu Evropské unie. Macinka se hájil tím, že se tématu věnoval už ve své diplomové práci. Oponentem byl současný poslanec za ODS Petr Sokol.

Předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář stupňuje tlak na vládu i premiéra Andreje Babiše (ANO). Po únorové demonstraci v centru Prahy, kam podle organizátorů dorazily desetitisíce lidí, chystá další mobilizaci – tentokrát na pražské Letné. V pořadu Spotlight Terezy Engelové Minář exkluzivně vyzval předsedu vlády Babiše k osobnímu setkání a k veřejné debatě .

Filmařka Markéta Ekrt Válková natočila časosběrný dokument Amiřiny děti o životě Syřanů, uprchlých do České republiky. Materiál sbírala od roku 2015 a věří, že diváci filmu si dovedou představit, že by se něco podobného mohlo stát i jim. „Může se stát, že se člověk musí přemístit někam, kde to nezná a kde je pro něj všechno cizí,“ říká.

Bývalý ministr obrany, zahraničí i kultury a někdejší diplomat Martin Stropnický říká, že si už od politiky drží odstup. Přílišné sledování veřejného dění podle něj člověku „škodí zdraví“. Přesto se rozhodl znovu veřejně vystupovat, protože má pocit, že nastala chvíle, kdy není možné jen přihlížet. Situaci označuje za složitou a zároveň varuje před povrchností současné politické debaty.

Zrušení televizních a rozhlasových poplatků je podle místopředsedkyně STAN Michaely Šebelové zásadním útokem na demokracii. V rozhovoru Spotlight Zuzany Tvarůžkové mluví o oslabeném premiérovi Andreji Babišovi, obhajuje účast politiků na demonstracích a kritizuje kroky vlády ve zdravotnictví i zahraniční politice. Opozice je podle ní připravena jít do masivních obstrukcí.

V únoru 1986 se na Glienickém mostě v Berlíně odehrála událost, která vešla do dějin: disident Anatolij Ščaranskij byl vyměněn za Karla Köchera, jediného známého špiona, který pronikl přímo do CIA. Zatímco západní média událost sledovala s mimořádnou pozorností, ve východním bloku téměř zapadla. „Karel Köcher vůbec nebyl jmenován,“ říká novinář Vladimír Ševela, autor knihy Český krtek v CIA.

„Svým postojem bychom neměli obtěžovat a měl by být odvozený od toho, aby nás druzí mezi sebou chtěli,“ soudí sociolog a bývalý politik Ivan Gabal. „Nemáme zase tak velkou váhu, abychom se prosadili silou. Musíme ale být atraktivním partnerem, se kterým ostatní chtějí spolupracovat,“ dodává.

Podle Centra pro výzkum veřejného mínění až 45 % Čechů připouští, že věštění budoucnosti může fungovat nebo věří v existenci telepatie a jiných mimosmyslových schopností. Více než v Polsku nebo na Slovensku také Češi využívají služeb astrologů a kartářek. Lze jejich předpovědím věřit? Jak nenaletět podvodníkům? A k čemu může dobrý výklad karet posloužit? To vysvětluje kartářka Barbara Kočková.

Do mrazivé Ukrajiny vyrazila spolupracovnice Aktuálně.cz Laura Przybylaková, která spolu s dobrovolníkem Macem přivezla humanitární i další pomoc. V pořadu Spotlight News popisuje čerstvé zážitky s útoky dronů, obranou proti nim či jak se civilní obyvatelstvo vypořádává s tím, že kvůli ruským útokům často nejde elektřina, teplo nebo voda.

„Čeští influenceři, kteří mají desetitisíce sledovatelů, dnes propagují nelegální kasína. A je to nabídka, která je extrémně dostupná,“ říká ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola. Podle průzkumu mezi účastníky hazardních her ve věku 16 a 17 let, se prý více než polovina z nich často nebo velmi často na sociálních sítích influencerů setkává s nabídkou nelegální her.

Napětí ve Spojených státech se podle spisovatelky a scenáristky Natálie Kocábové dlouhodobě stupňuje a v posledních týdnech dosahuje nové intenzity. Protesty proti postupům imigračních agentů ICE podle ní nezačaly náhle, ale probíhají soustavně už měsíce. „Začaly protestovat vlastně okamžitě v únoru. Protestují soustavně rok, ve velkých i malých skupinách, mají harmonogramy,“ popisuje Kocábová.

V Polsku vede pravicový prezident a liberální vláda zákopovou válku, vysvětluje z Varšavy konzultant Jan Lupoměský.  Polsko kvůli tomu nemá obsazeno padesát velvyslanectví, včetně toho nejdůležitějšího v USA.  Prezident nedostává informace od tajných služeb a na oplátku nejmenuje nové generály.

„Václav Moravec nemá co dostávat jakékoliv povolení. Zaměstnavatel v takovém případě – při vší úctě – není v pozici, že by to mohl povolovat,“ komentuje novinář, moderátor a pedagog Jakub Železný situaci, kdy jeho kolegovi Václavu Moravcovi nebylo povoleno účastnit se rozhovoru mimo Českou televizi. Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu Spotlight.

Zveřejnění SMS zpráv mezi předsedou Motoristů Petrem Macinkou a poradcem prezidenta Petrem Kolářem podle Jana Zahradila nepředstavuje žádné vydírání, ale tvrdé politické vyjednávání, jaké je v zákulisí běžné. „Když se podíváte, jak je vydírání kodifikováno v zákonech, tak je jasné, že z právnického hlediska to žádné vydírání nebylo,“ uvedl Zahradil v podcastu Spotlight.

Těsně po ruském útoku dronem Šáhid na civilní vlak v Charkovské oblasti byla dobrovolnice Laura Przybyláková jen několik stovek metrů od místa dopadu. Do oblasti přijela s humanitární pomocí spolu s dobrovolníkem Macem. 

Může současné umění ztvárnit příběh reálných postav, aniž  by s tím souhlasily? Téma, které v Česku odstartovala kauza kolem filmu Sbormistr a jeho volném pojetí příběhů dívek. Podle režiséra Jiřího Havelky se v Česku pomalu učíme definovat pravidla pro umělecké pojetí „skutečných příběhů“ a jejich „majitelé“ v něm podle něj mají důležitý hlas.

Petr Macinka se rozhodl odhodit rukavice a jde s prezidentem republiky do ostrého čelního střetu, komentuje kauzu SMS zpráv ministra zahraničí prezidentovu poradci Petru Kolářovi ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda. Domnívá se, že od šéfa Motoristů šlo o jasný záměr s cílem dát sportu velkou publicitu.

V pátek a v sobotu by se ve Spojených arabských emirátech (SAE) měly setkat ruská, americká a ukrajinská delegace. Přiblížíme se po téměř čtyřech letech války konečně k míru? Může něco nebo někdo zastavit Vladimira Putina? O tom všem v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galleoti.

Motoristé nejsou pravice a nevěřím, že vzali Občanské demokratické straně jednoho jediného voliče, říká místopředseda ODS Pavel Drobil. Své přesvědčení opírá třeba o skutečnost, že nová vláda chystá návrh rozpočtu se schodkem 310 miliard.