Vltava

Už delší dobu se vede polemika o tom, zda je přípustné, či nepřípustné používat ve veřejné debatě slovo „dezolát“. Tedy výraz označující příznivce konspiračních teorií či dezinformací používaných hlavně v rámci současné agrese proti Ukrajině.

V prvním díle si Lucie si o zednářských legendách povídá se spisovatelem Petrem Stančíkem. O faktografický výklad nejranějších legend se stará historička Jana Čechurová a o své zkušenosti a drobnosti z každodenní zednářské praxe se podělí zednář a historik Ric Berman.

Zednáři zanechali nesmazatelnou stopu na architektuře, designu i celých architektonických slozích. O nich a o tom, jak “číst” architekturu hovoří teoretik Adam Štěch. Vybavena znalostmi se Lucie vydává na procházku Prahou po zednářských památkách s průvodkyní Květoslavou Navrátilovou.

Petr Stančík prý sám několik tajných společností založil. Jak to s nimi dopadlo? S Lucií si ve třetím díle povídají o literárních procesech, které zahrnují mystiku a mysterium tajných spolků. Jana Čechurová pak nabízí dobovou perspektivu zlatého věku Zednářů první poloviny 20. století.

O pohnutém osudu zednářských loží v průběhu turbulentního 20. století si Lucie povídá s historičkou janou Čechurovou. Pomocí rozhlasového archivu tako přibližuje dobové vzpomínky Hany Dvořákové, nebo reportáž z pohřbu Jana Masaryka.

V posledním díle se Lucie věnuje Zednářské současnosti. Právě o ní hovoří s Velikým mistrem Veliké lóže České republiky Liborem Adamcem. Co znamená být Zednářem dnes? Jak probíhají a k čemu se dají přirovnat zednářské rituály? A co je pravdy na zobecňujícím tvrzení, že Zednáři ovládají svět?

Přestože je víra v Boha spojována s láskou a odpuštěním, může taková náboženská výchova, která je přísná, striktní a represivní, vyvolat v člověku strach, způsobit bolest, a nakonec i dlouhotrvající náboženské trauma, jak dokazuje mimo jiné fenomén božích vnoučat. Kdy víra místo toho, aby pomáhala, zraňuje? Co způsobuje náboženské trauma? A jak se s ním vypořádat?

Benevento, město Samnitů, Langobardů a hodných čarodějnic. Magie a lékařství na italském Jihu.

Trojice drobných a zábavných povídek vás znovu přesvědčí o mistrovství a literární hravosti Karla Čapka. Texty vybrané z antologie Povídek o zvířatech a lidech jsou důkazem srdečného zájmu Karla Čapka o němé tváře.

Saša Michailidis se ptá hostů na Stevena Spielberga a nejen jeho nový film Den odhalení. Jaká je role dystopické literatury v současném nejistém světě? Budovy Národní galerie Praha a jejich výstavní snahy i možnosti. A taky vás vezmeme na prázdninový roadtrip za novým cirkusem, současným tancem a pouličním divadlem.

Móda je sociologický fenomén, módou říkáme, kdo jsme a kde jsme. Teorii i dějiny módy studovala na Univerzitě La Sapienza v Římě. Teď o ní píše do česko-slovenské mutace časopisu Vogue. „Snažím se přinášet texty, které mají hlubší kontext. V dnešní době by to mělo být běžnou součástí moderního lifestylu,“ konstatuje ve Vizitce. Jaké etické aspekty módy jsou pro ni zásadní? A jde v módě najít něco...

Když peníze nahradí Boha, zrodí se apatický sekularismus a peníze dostanou sakrální svatozář, což vede k tomu, že pro ty, co inkarnovali v nové mesiáše, není zakázáno nic, co poslouží jejich věci: získání mamonu. Pro takové lidi jsou peníze nadřazené všemu lidskému, empatie je škodlivá.

Saša Michailidis se ptá filmového recenzenta a publicisty Františka Fuky a filmového kritika ze Seznam Zprávy Tomáše Stejskala. 11. června přišel do kin nový snímek Stevena Spielberga Den odhalení. Americký režisér, producent a scenárista v prosinci oslaví 80. narozeniny. A loni to bylo padesát let od premiéry Čelistí. Je Spielberg mistrem vyprávění nebo sentimentálním manipulátorem? Nebo je jední...

Po šesti letech vydala s kapelou MUCHA nové album ADHD, které vznikalo mezi koncerty, covidem, stěhováním na venkov a mateřskou dovolenou. Deska se takhle jmenuje hlavně pro její nekonzistenci. „Hudba je pro mě vyčerpatelná záležitost, občas kvůli tomu propadám chmurám,“ popisuje ve Vizitce a zároveň dodává: „Kapitál, kterým vládneme, jsou písničky. Pořád věřím na písňovost.“

V roce 2024 zasáhl českou televizi, knihkupectví, výstavní prostory a posléze i kina multižánrový projekt Identita – příběh českého grafického designu. Formou dokumentárního seriálu, výpravné knihy, mimořádně navštívené výstavy a nakonec i filmu z mnoha stran a úhlů pohledu představoval český grafický design a jeho mimořádné kvality a rozmanitost.