Sedmá generace

V článku Kladivo na přehrady (7G 4/2020) jsme psali o sílícím trendu bourání přehradních hrází ve světě. Na podzim 2020 slavilo hnutí proti přehradám další velké vítězství: po dvacetiletém boji prosadili kalifornští indiáni a jejich spojenci zbourání čtyř velkých přehrad na řece Klamath. Jaký příběh se skrývá za tímto úspěchem? Můžeme se z něj poučit?

V ochraně přírody a krajiny se čím dál více setkávám s pojmem ekologická obnova. Většinou se tento obor vztahuje na rekultivace po těžbě nerostných surovin. Často ale narazím na přesahy, kdy ekologická obnova zahrnuje další ekosystémy i procesy. V následujícím textu vás tedy chci seznámit s ekologickou obnovou a jejím směry.

Rozbahněnou cestou mířím ke staré opuštěné sýpce, slepé díry po oknech sledují, jak se mi nohy boří do bahna. Rozhlížím se kolem sebe a usilovně si představuji, že louka je modrá hladina a vysoká tráva komíhající se ve větru jsou chaluhy rostoucí ze dna moře. Proč se o něco takového pokouším? Protože biocentrum Ostrůvek u Kobylí leží v místech, kde se v třetihorách rozlévalo historicky poslední mo...

S klukama se potkávám na dirt parku v líšeňské Rokli. Je neděle dopoledne a v Brně jde o jeden z prvních slunečných dnů po zimě. Většinu návštěvníků Rokle tvoří rodiny s dětmi, mířící na hřiště nacházející se v těsné blízkosti dirt parku. I přes tuto zjevnou blízkost ale tato dvě místa působí každé jako z jiného světa.

Procházím rašeliništěm a očima přitom bloudím u země. Dva psi se prohánějí blízko nás podél jeřabinové aleje, ale my s koordinátorkou vlčích hlídek Štěpánkou Kadlecovou jim nevěnujeme pozornost. Hledáme jakýkoliv náznak trusu, zanechaného tu opravdovým vlkem.

V minulém díle jsme nastínili hrubé obrysy vzniku a raného vývoje ochrany přírody v Evropě a Severní Americe. Na závěr jsme se pak pokusili přiblížit, jak s ní našlo společnou řeč environmentální hnutí (původně zaměřené nikoliv na mimolidskou přírodu, ale na životní prostředí člověka), a to ve zdola vytvořených skupinách radikálně bránících konkrétní místa nebo organismy. Nyní se podíváme na někte...

Dopady klimatické krize, rychlý nástup digitalizace, suburbanizace a soutěž o talenty. To jsou důležité výzvy, které v následujících dekádách ovlivní rozvoj měst. Obzvláště města historicky spojená s fosilními zdroji budou muset experimentovat a hledat novou identitu, což se jim podle výzkumníků z konzultační společnosti McKinsey & Company nepodaří bez aktivní spolupráce se svými obyvateli.

Dávat starému nábytku další účel a smysl, to je hlavním mottem projektu Z pokoje do pokoje. Místo do sběrného dvora dovezou lidé nevyužívanou socialistickou komodu na dvorek organizace a tři autorky Zuzana Kuberová, Bára Kocandová a Tereza Korbelová jí vrátí původní slávu: opraví ji, natřou a předají dál těm, kterým naopak do interiéru zapadne.

Umění ekologického či širokého naslouchání není ničím novým. Všechny přírodní národy věděly, že kdo pozorně nenaslouchá okolnímu světu, je odsouzený k záhubě. Je to prosté: akustické vjemy nám předávají zprávu o změnách v našem bezprostředním okolí, tedy i o hrozícím nebezpečí.

Udělala jsem to znova. Zase jsem celý týden proseděla u počítače, připojená na internet. A chystám se to ještě zopakovat, tentokrát ale budu zjišťovat, jaká je moje ekologická stopa.

Streamovací služby s měsíčním předplatným typu Netflixu nebo Spotify se těší velké oblibě už po dlouhá léta, i v Česku zájem o ně stále stoupá. V důsledku celosvětových protiepidemických opatření navíc počet jejich aktivních uživatelů v průběhu minulého roku narůstal ještě dramatičtěji než dříve. Přístup ke kvalitnímu obsahu je dnes nebývale snadný a také velmi levný. Jak už to ale bývá, zase tak...

Co s divadlem (a s divadelníky) za časů pandemie? Když nemohou diváci do divadla, musí divadlo za diváky? A vzniká v online světě nový, hybridní divadelní žánr?

Luxusní hotely v národních parcích Afriky lákají na autentické zážitky africké divočiny, kořeněné špetkou luxusu a stylu. Ty, které jdou s dobou, pak tento unikátní zážitek kombinují s udržitelností a ekoturismem. To má podporovat komunitní projekty, místní školy, projekty na ochranu přírody a vytvářet zaměstnání pro místní obyvatele. Co si o tom všem myslet? Ano, či ne?

Nikdo z nás není schopen postihnout celou realitu jen z osobní zkušenosti. Lidé ze všech kontinentů si obraz o zbytku světa vytvářejí pomocí televize a dalších médií. Na několika konkrétních příkladech se pokusím ukázat, jak moc se představy vytvořené médii mohou míjet s realitou. Co si o Evropě může myslet obyvatel USA, Indie nebo student z Asie, který zde žije již několik let? A jak vidíme zbyte...

Děti jsou jako houby. Dokážou nasáknout neuvěřitelné množství informací, a tak se již od útlého věku učí porozumět, jak se chovat ke svému okolí. V dnešním světě je jejich bezstarostné dospívání bohužel postaveno před realitu nešetrného lidského chování k životnímu prostředí.

Barry Lopez (1945—2020) byl respektovaný americký cestovatel, přírodovědec a literát, autor bezpočtu vytříbených esejí, ale také povídek, románů, přírodovědných a cestopisných publikací.

Britská ekonomka Kate Raworth se vydala na válečnou stezku proti mainstreamové ekonomii. Ve své knize Ekonomie koblihy rozebírá, proč ekonomické teorie ohrožují život na planetě, a navrhuje myšlenkový model pro rozvoj v 21. století — koblihu.

Svět se nezvratně řítí do záhuby a lidstvu už není pomoci. Ať už se s tímto názorem ztotožňujete, hledáte recept na pozitivní přístup ke zmatkům dnešní doby, nebo vás prostě jen zaujme krásná obálka, kniha Aktivní naděje od Joanny Macy a Chrise Johnstona vás nezklame.

Za svou existenci zvládli lidé znečistit odpadem půdu, vzduch, řeky, moře nebo hluboké jeskyně. Ještě ve dvacátém století však existovalo místo člověkem zcela netknuté. I na něj však nakonec došlo. Kosmický prostor mezi Zemí a Měsícem jsme s érou letů do vesmíru začali znečišťovat takovým tempem, že za padesát let už možná nebudeme moci ze Země vůbec vzlétnout, aniž bychom riskovali srážku s jiným...

Řekne-li se vesmírný výzkum, asi nás na prvním místě nenapadne, že by jakkoli přispíval k řešení environmentálních problémů. Představíme si spíše start rakety náročné na palivo doprovázený spoustou dýmu a zplodin, miliardy, které snad bylo možné využít lépe, nebo třeba tisíce tun kosmického odpadu, kterým úspěšně zaplňujeme okolí Země. Objevování vesmíru s sebou však neslo a nadále nese také pozit...

V době nouzového stavu často nezbývá prostor na novinky, jak se daří environmentálním kampaním. To ale neznamená, že se nic neděje. Tak například, velký úspěch si připsala ochrana zvířat — díky skvělé práci organizace Obránci zvířat (známé pod zkratkou OBRAZ) u nás zanedlouho skončí klecový chov slepic. Čím nás může její kampaň inspirovat?

Výběr sedmi inspirativních podcastů (nejen) o přírodě a našemu vztahu k ní.

„Tento film je mým svědectvím a mou vizí budoucnosti,“ shrnuje David Attenborough v úvodu svého nejnovějšího dokumentu, zatímco stojí v troskách města Pripjať zdevastovaného výbuchem Černobylu. Přesně tím vystihuje podstatu i atmosféru snímku. Tentokrát nás legendární dokumentarista nevezme na bezstarostnou jízdu po přírodních krásách světa. Attenboroughův tón je výjimečně naléhavý. Snaží se totiž...

Stephan Martin je americký astronom, lektor, spisovatel, učitel a psychoterapeut, který víc než dvacet let vyučuje astronomii a fyziku na univerzitách a ve vzdělávacích centrech po celých Spojených státech; velmi aktivně prosazuje interdisciplinární přístupy ke zkoumání vesmíru.

Gretchen Rubin je autorkou několika bestsellerů, často bývá citována jako expertka na štěstí. V době, kdy letí „debordelizace“ všeho možného (domácnosti, hlavy, vztahů), a to zvlášť v době nuceně volného času a domácí karantény, už nemáme důvod úklid odkládat.