Církev bratrská Zlín

Dalimil Staněk │Jonáš 4:2 Modlil jsem se k Hospodinu: Ach, Hospodine, což jsem to neříkal, když jsem byl ve své zemi? Kvůli tomu jsem chtěl utéct do Taršíše. Vždyť vím, že ty jsi Bůh milostivý a soucitný, pomalý k hněvu, hojný v milosrdenství, a slitováváš se nad zlem.│ Ve svém tady a teď člověk díky emocionální propojenosti prožívá své tehdy a tam. 

Dalimil Staněk │Jonáš 4:1 Jonášovi se to však hrozně moc nelíbilo a rozzlobil se.│ Cesta ke zralosti vede skrze emoce, které se derou ven skrze praskliny v našich maskách.

Jonáš a Nahum. Jaké bylo Ninive?

Dalimil Staněk │Jonáš 3:10 Bůh viděl jejich skutky, že se odvrátili od své zlé cesty. Proto Bůh litoval zla, které prohlásil, že jim učiní, a neučinil to.│Bůh bere své slovo zpět a okamžitě pozitivní reakcí podpoří částečnou změnu Ninivských.

Marek 13:31-37 Dalimil Staněk

Povídka náčelníka Studánky příběhů. 

Dalimil Staněk │Jonáš 3:9 Kdo ví, snad se Bůh odvrátí a slituje, odvrátí se od svého planoucího hněvu a nezahyneme.│Ninivský král má naději, že by se Bůh mohl slitovat, nepočítá s jeho slitováním automaticky, nechává Boha svobodným. Na rozdíl od Jonáše je však schopen kázat sobě i druhým o naději.

Dalimil Staněk │Jonáš 3:8 Ať se lidé i zvířata přikryjí žíněným rouchem a volají ze vší síly k Bohu, ať se každý odvrátí od své zlé cesty a od násilí, které je na jeho rukou.│Pod dirigentskou taktovkou Ninivského krále voláme vzhůru, rozlišujeme vinu a měníme cestu

Dalimil Staněk │Jonáš 3:7 Vyhlásil: V Ninive, z rozhodnutí krále a jeho velmožů: Lidé ani zvířata, skot ani brav ať nic neokusí, ať se nesytí ani nepijí vodu.│Půst kručením břicha odhaluje hlas naší duše, která netouží po jídle, ale po Bohu a jeho království.

Dalimil Staněk │Jonáš 3:6 Když se to dostalo k ninivskému králi, vstal ze svého trůnu, odložil svůj plášť, přikryl se žíněným rouchem a posadil se do popela.│Jak vypadá pokora před druhými lidmi, před Bohem a sám před sebou.

Odpuštění je jako hození kamene výčitky na dno hlubokého jezera, místo do tváře protivníka plné lítosti.

Dalimil Staněk │Jonáš 3:5 Ninivští uvěřili Bohu, vyhlásili půst a všichni, od největšího až po nejmenšího, si oblékli žíněné roucho.│Předpokladem pokání je osobní viditelná víra v Boha a vlastní vinu.

Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.  Povídky náčelníka Studánky příběhů

Dalimil Staněk │Jonáš 3:4 Jonáš začal procházet městem první den cesty a volal: Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno.│Krátké, úderné, pravdivé slovo s výzvou mezi řádky změnilo svět.

Dalimil Staněk │Jonáš 3:3 Ninive bylo velmi veliké město, na tři dny cesty.│Jonáš je maličký oproti velkému městu, které se před ním jako výzva rozkládá.

Dalimil Staněk │Jonáš 3:3 Jonáš vstal a šel do Ninive podle Hospodinova slova.│Jonáš dozrál, změnil se směrem zevnitř ven, drivem pro něj bylo Boží slovo a nemohl dozrát jinak, než skrze krizi, která ho na určitou dobu vyřadila z provozu.

Doušek po doušku pij z tůňky vzpomínek. Naděje ožije, síla se obnoví.

Dalimil Staněk │Jonáš 3:1-2 Stalo se Hospodinovo slovo k Jonášovi podruhé: Vstaň, jdi do Ninive, toho velkého města, a volej k němu zvěst, kterou ti říkám.│Bůh se představuje jako iniciativní, mnohomluvný, konzistentní i flexibilní. Dává nám opakované šance přijímat výzvu a změnit rozkládající se svět tím slovem, kterým Bůh změnil nás.

Povídky náčelníka Studánky příběhů. "Dobré sliby jsou korytem, kterým proudí řeka tvého života." Poznáte Biblický příběh, který se stal inspirací pro indiánskou povídku?

Jonáš a Ježíš

Povídky náčelníka Studánky příběhů. "Záleží na tobě, jestli jedovatý šíp otráví i tvé srdce." Poznáte Biblický příběh, který se stal inspirací pro indiánskou povídku? 

Povídka náčelníka Studánky příběhů: "Když jsi ztracen podívej se na sebe pohledem ptáka letícího nad svou hlavou a naslouchej hlasu člověka stojícího proti tobě." Poznáte Biblický příběh převyprávěný jako indiánskou povídku?

Povídka náčelníka Studánky příběhů: "Vděčný dostal mnohem víc". Poznáte Biblický příběh převyprávěný jako indiánskou povídku?

Dalimil Staněk │Jonáš 2:11 Hospodin pak promluvil k rybě a ta vyvrhla Jonáše na souš.│Poslušnost ryby má být pro čtenáře zahanbující, zároveň však lidská poslušnost je jiného druhu, než poslušnost přírody. 

Dalimil Staněk │Jonáš 2:9-10 Ti, kdo se oddávají klamným nicotnostem, opouštějí svou věrnost. Ale já ti budu obětovat za zvuku písně díků; co jsem slíbil, splním. Záchrana je v Hospodinu. │Člověk přemýšlí tak, že do budoucnosti vysílá fantazijní představy sebe a zjišťuje jak dopadne, když se vydá po té či oné cestě.